Vše souvisí se strachem - investoři vnímají region střední a východní Evropy jako jeden celek a problémy například zadluženého Maďarska vztahují i na Česko.
Útěk zahraničních investorů už několik týdnů oslabuje akcie na pražské burze a posílá ke dnu také korunu. To zdražuje dovozy firmám a zahraniční cesty lidem.
Co dělat se stále slabší korunou, řeší nyní i Česká národní banka, která před nepravdivými informacemi včera varovala. Za českou měnu v pondělí slovně intervenoval guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Nechal se slyšet, že její oslabení je přehnané a nemá reálný základ. ČNB očekává, že dlouhodobě koruna posílí.
Několik členů bankovní rady v posledním týdnu uvedlo, že kvůli slabosti koruny by mohl nastat konec se snižováním úrokových sazeb. Ty by naopak mohly opět začít stoupat, a tím by zdražily úvěry v českých bankách - to by dále prohloubilo potíže českých podniků.
Oslabení koruny zřejmě tentokrát příliš nepomůže ani exportérům. Těm totiž chybí v zahraničí poptávka. "Na extrémních výkyvech kurzu české měny je vidět, jak snadno se malé nezávislé měny mohou stát obětí emocionálních nálad a spekulativních obchodů. Globální hráči na finančních trzích nejsou schopni rozlišit rozdílný stav ekonomik střední a východní Evropy," uvedl pro MF DNES ředitel vnějších vztahů Škoda Auto Radek Špicar, jenž propaguje rychlé přijetí eura.
Záměr, nebo neznalost?
Panický odliv investorů ze středo a východoevropských burz začal už minulý týden. Ratingové agentury Moody’s a S&P, které známkují finanční zdraví ekonomických subjektů, poukázaly na možné zhoršení situace bank v regionu. Příčinou mají být potíže zdejších firem a s tím spojené riziko nesplácení úvěrů.
Analytici však zapomněli upozornit, že mezi jednotlivými zeměmi v oblasti existují rozdíly a jen malá část investorů se detailně zajímá o své investice. Podle Davida Navrátila z České spořitelny mají prostě zařazené Česko v kolonce "rozvíjející se trhy" a podle toho se chovají.
"Dostanou od majitelů pokyn vyprodat dvacet procent akcií na rozvíjejících se trzích. Takže to provedou a neptají se, zda je na tom Česko lépe než třeba Maďarsko či Rumunsko," vysvětluje Navrátil. Podle něho ovšem může jít také o schválně vyvolanou paniku, za níž stojí velký investor. "Když byla koruna silná, tak za ni nakoupil třeba euro. Když teď za eura nakoupí zpět korunu, vydělá desítky procent," dodává.
Divoká spekulace se ve světle zkušeností s analytiky a ratingovými agenturami, které před vypuknutím finanční krize dávaly dobrá hodnocení toxickým aktivům, nezdá až tak nemožná.
Češi nemají úvěry v eurech
Dalším omylem, kterého se zahraniční analytici dopustili vůči Česku, bylo uvedení informace, že Češi mají většinu úvěrů v eurech nebo švýcarských francích a kvůli oslabující koruně teď mají problémy se splácením.
To je věc, která se týká hlavně Maďarska a Rumunska, kde mají lidé více než polovinu půjček v cizí měně.
Půjčky českých domácností v jiné měně než v korunách ve skutečnosti představují jen 0,1 % z jejich celkového zadlužení, tedy zhruba jednu miliardu korun. Nic je totiž nemotivuje k zadlužování v cizích měnách - úroky na půjčky v korunách jsou u českých bank totiž výhodnější než úroky na úvěry v cizí měně.
Nezakládají se však informace o problémech, které míří na české banky, přece jen částečně na pravdě? Už teď je jasné, že se zhorší platební morálka jejich klientů, ale stejně se bude vést i bankám na Západě. Ty však mají oproti těm tuzemským horší pozici, protože už za loňský rok vykazovaly kvůli finanční krizi velké ztráty a některé musely být zachráněny státní injekcí.
