Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Češi lépe dodržují splátky, dluhy ale mnozí platili z covidové podpory

  • 5
V prvním pololetí se platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila, vyplývá ze statistik inkasní agentury EOS KSI. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, meziročně mírně klesla na 2 600 korun, zároveň se však zvýšil počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu i míra jejich dodržování. Zlepšení je ale podle firmy dočasné.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spláceli ze svých příjmů letos v prvním pololetí, byla téměř stejná jako loni a zhruba o pětinu vyšší než v roce 2018. V meziročním srovnání se však zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek (ze 35 na 38 procent).

Především ale podle agentury vzrostl počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky, který meziročně stoupl o šestinu na 41 procent. Na výsledcích se podle jednatele EOS KSI Vladimíra Vachela výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření.

Dluhy domácností stouply o třináct miliard, nejvíc si lidé půjčují na bydlení

„Díky možnosti odkladů splátek se portfolia očistila o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potencionálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více peněz,“ uvedl.

Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v Česku obdržela od státu nějakou formu podpory (například OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Exekutoři v šachu

Jinak je to s dopadem koronaviru na počet exekucí. Podle prezidenta Exekutorské komory Vladimíra Plášila je na závěry ještě brzy. „Jestli bude v důsledku koronaviru větší počet exekucí, je podle mě čirou spekulací,“ uvádí Plášil. 

„Aby se někdo mohl dostat do exekuce, tak věřitel musí získat exekuční titul, to znamená musí mu být přisouzen dluh, který následně poptává po dlužníkovi. Soudy ale nerozhodují za měsíc nebo dva, rozhodují v řádů měsíců někdy i roků. Takže pokud by se měl počet exekucí zvyšovat, tak určitě ne začátkem roku ani v nejbližších měsících,“ vysvětluje Plášil.

Lex Covid

  • Zákon zveřejněný ve Sbírce zákonů v dubnu. Jeho úkolem je dočasně ochránit dlužníky před insolvencí.

Zatímco inkasní agentura splátky od dlužníků vybírala i předešlé měsíce, práce exekutorů byla až do konce června vládním nařízením omezená. „Nemohli jsme provádět soupis movitých věcí, nemohly jsme dražit nemovité věci a samozřejmě se v souvislosti s Lex Covid také upravily výše některých zákonných srážek, zejména u srážek ze mzdy a ze starobních důchodů. To platí až do konce roku,“ říká Plášil s tím, že kvůli tomu klesly exekutorům výtěžky z činnosti. „Ze zákonné srážky 1,5 tisíce korun nám teď chodí dvanáct korun,“ uvádí Plášil příklad. 

Podle statistik inkasní agentury EOS KSI měli největší problémy s platební morálkou v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde se situace dlouhodobě drží v horších číslech. Dlužníkům se zde nedařilo ani dodržovat sjednané dohody, ani domlouvat nové a průměrně z příjmů spláceli nejnižší částku.

,