"Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING, a takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit," uvedl k rozhodnutí předseda představenstva ING PF Jiří Rusnok. Ten je zároveň prezidentem Asociace penzijních fondů České republiky.
Firma bude nadále nabízet penzijní připojištění v rámci současného třetího pilíře. Ten není podle ING na rozdíl od navrhovaného druhého pilíře předmětem politického boje a podporují ho všechny politické strany i do budoucna.
Penzijní ford ING má v současnosti přes 390 tisíc klientů a je tak šestým největším na trhu. Licenci umožňující účast ve druhém pilíři důchodové reformy vedle ING dostaly také PF České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF České pojišťovny, PF Komerční banky, Aegon PF, Generali, Allianz a Raiffeisenbank. Není ale jisté, zda se všechny do druhého pilíře zapojí.
Sám Rusnok byl také členem Národní ekonomické rady vlády pro důchodovou reformu a na jejím vzniku se podílel. "Dnešní legislativa reformy penzí ale rozhodně neodpovídá doporučením expertních komisí. Také se zdá, že v případě druhého pilíře nebude mít příliš dlouhého trvání," vysvětluje.
Fondům šlo hlavně o prestiž, ta je teď nejistá
Finanční skupiny chtěly do druhého pilíře vstoupit zejména z prestižních důvodů, míní analytik Broker Consulting Jan Lener. Zároveň ale potřebují rychle prodat několik desítek tisíc spoření, aby se jim účast vůbec vyplatila. Nyní se zdá, že spojení s druhým pilířem není prestižní a dokonce je poměrně riskantní z hlediska naplnění byznys plánů. "Vnímáme to jako určité vysvědčení důchodové reformě. Tu český stát potřebuje jako sůl, ale druhý pilíř je spíše krokem vedle, dodal.
Ředitel strategie poradenské firmy Partners Pavel Kohout si myslí, že ING účast ve druhém pilíři nevycházela životaschopně po projektové stránce, neboť poplatky jsou nastaveny zákonem na samé hranici rentability čí spíše pod ní.
Zatím však není jasné, jestli stát druhý pilíř vůbec spustí. Prezident Václav Klaus totiž nedávno vrátil Sněmovně návrh zákona, který je součástí doprovodné legislativy spojené s touto částí důchodové reformy. Není zřejmé, jestli dá vládní koalice ve Sněmovně dohromady dost hlasů na to, aby prezidentské veto přehlasovala. Hlavním důvodem změny fungování penzijních fondů je požadavek na účetní oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku akcionářů fondů.
Co znamená, když se řekne:1. pilíř důchod vyplácený státem, jak ho nyní znají všichni penzisté 2. pilíř nové důchodové spoření, které plánuje vláda
3. pilíř |
