"Jen stát tam může udržet sociální smír, je důležité na to najít peníze. Lidsky je důležitější dát do Moravskoslezského kraje peníze, aby byli lidi ve větší pohodě. Jinak tam budou demonstrace, pozabíjejí se tam," uvedla v pátek ministryně Michaela Marksová Tominová v reakci na dotaz MF DNES na setkání s novináři.
Zákon je šitý na míru firmě OKD, která zaměstnává 11 tisíc lidí, část z nich má nárok na dřívější důchod už podle staré vyhlášky, nově by díky novele získalo nárok 3500 horníků. Mimo OKD pracuje pod zemí v hornické profesi už jen 250 lidí v republice.
Dřív do důchodu by tak mohli odcházet i horníci, kteří začali fárat až po 1. lednu 1993. Horníci už mají nyní možnost jít do důchodu dřív, a to nejméně o pět let. Museli ale pracovat pod zemí už před rokem 1993 a do konce roku 2008 museli mít odpracován určitý počet směn - několik tisíc. Ti, kteří nastoupili do dolů až od roku 1993 a nefárali dostatečně dlouho, podmínky nesplňují.
Hornické odbory o změnu zákona usilují dlouhodobě. Předchozí vláda se bránila jim vyhovět, protože se bála tlaku jiných povolání na dřívější odchod do důchodu a také vysokých nákladů na celé opatření. Ty by se mohly pohybovat až v řádu desítek miliard korun v příštích padesáti letech.
ČSSD i KDU-ČSL návrh podporují, námitky má z vládních stran jen hnutí ANO. Podle jeho předsedy a ministra financí Andreje Babiše mají nést za situaci zodpovědnost původní privatizátoři OKD.
MF DNES má k dispozici některé závěry expertní komise pro potíže v Moravskoslezském kraji. Podle nich by stát byl ochoten finančně přispět, pokud by firma v prodělečném Dole Paskov nepřestala těžit letos na podzim, jak si přála OKD, ale pokračovala by až do konce roku 2016.
