Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu jen v letech 2011 až 2014 činila téměř 157 miliard korun, zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Finanční podporu dostávají všechna zařízení určená k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nejvíc peněz šlo majitelům fotovoltaických elektráren, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. „Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny,“ uvedla tisková mluvčí NKÚ Olga Málková.
Celkové náklady pro stát budou ještě vyšší, protože provozovatelé „zelených“ elektráren mají právo na úlevu na daních.
Proti závěru NKÚ se ohradili zástupci provozovatelů ekologických zdrojů. Podle společného prohlášení České fotovoltaické průmyslové asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost nezohlednili kontroloři při výpočtech některé faktory, jako je například solární daň. Konečná cena tak podle nich bude nižší než uváděný bilion korun.
Odkazují navíc na závěry vědců z Univerzity Karlovy, podle kterých roční náklady na spalování fosilních paliv kvůli škodám na zdraví a majetku přijdou na 50 miliard korun. Do roku 2030 je to tedy rovněž více než bilion.
„NKÚ ve své zprávě hodnotící podporu obnovitelných zdrojů zapomněl na řadu faktorů a tak je výsledkem jen povrchní zpráva bez souvislostí, která posiluje mýty o šetrné energetice,“ reagoval Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Zlomové období pro obnovitelné zdroje představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než 23krát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby, spočítali kontroloři.
Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Ke kratší návratnosti výrazně přispěla vedle provozní podpory i takzvaná investiční podpora poskytovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. „To přitom tyto investiční podpory provozovatelům vyplácelo i v době, kdy už samo pracovalo na útlumu solárního boomu,“ řekla mluvčí kontrolorů.
Plošná podpora pro zařízení dokončená po roce 2013 je nyní pozastavena, nicméně pro dříve vybudované elektrárny platí podmínky, které byly nastaveny v době jejich uvedení do provozu. Tuto podporu bude stát – v závislosti na druhu energie – vyplácet ještě dalších 20 či 30 let. „Vzhledem k tomu, že výše této podpory je ze zákona valorizována, budou náklady každým rokem ještě stoupat,“ dodává Málková.
V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Přestože ho Česká republika měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun.
