Nájemné je v ČR regulované i 16 let po revoluci. Ilustrační foto

Nájemné je v ČR regulované i 16 let po revoluci. Ilustrační foto | foto: Michal Šula, MF DNES

Fischerová: Deregulace povede k psychické likvidaci

  • 470
Poslanci v pátek jednali o zvyšování nájmů. Poslanci většinou zopakovali už známé argumenty pro i proti uvolnění cen nájemného. Nový úhel pohledu do diskuze vnesla především poslankyně US-DEU Taťána Fischerová. Mluvila ale před poloprázdným sálem.

PŘÍLOHA:
Srovnání navrhovaných a reálných hodnot po deregulaci
ČTĚTE TAKÉ:
Uvolněné nájmy vrostou v Praze až třikrát

I když zákon v Česku chybí i 16 let po revoluci, ve Sněmovně se v pátek sešlo tak málo zákonodárců, že ani nemohli ukončit debatu o navrhovaném zákonu. Do parlamentu jich přišla asi čtvrtina. Pokračovat budou v úterý. Celý proces se ale může zbrzdit a normu se tak nemusí podařit přijmout do konce roku, napsala ČTK. 

V diskuzi regulaci hájila zejména Taťána Fischerová.  I ona totiž bydlí v jednom z bytů, kde se regulované nájemné platí. Poslancům sdělila, že podle jejího názoru není podnikání s bydlením podnikání jako každé jiné, ale v první řadě "podnikání s lidským domovem". Není proto možné v této souvislosti uvažovat pouze tržně.

"Vykořenit lidi z prostředí, na které jsou celý život zvyklí, se často rovná jejich psychické likvidaci," řekla.

Fischerová: Deregulace lidi psychicky zničí
"Považuji za nesmírně cenné sociální vazby, které se při dlouhodobém bydlení mezi nájemníky a sousedy v širším okolí vytvářejí. Nejenže se jedná o lidsky hodnotné prostředí, ale sociální kapitál, který se tím vytváří, také jistým způsobem snižuje nároky na státní rozpočet," prohlásila.

V zemích kde úplná deregulace existuje a lidé se často stěhují za prací, totiž podle ní dochází "rozbití vztahů a duševní stability jednotlivců".

Fischerová také zpochybnila, že po uvolnění trhu s byty nájmy klesnou. Varovala, že zákon povede ke vzniku ghett a chudinských čtvrtí. Zákon totiž počítá s tím, že nájemné poroste v různých městech různým tempem (více zde). V chudých oblastech je ale navrhovaná částka nižší než regulované nájemné.

"Co chátrá dnes, bude chátrat ještě víc," tvrdí Fischerová.

Je to málo nebo hodně?
Nejvíce se má nájem zvednout v hlavním městě a v Brně. Zde by se také po čtyřech letech, které návrh stanovuje jako přechodné období, mělo nájemné dostat alespoň na úroveň nákladů. V ostatních městech bude dál pod tímto limitem, tvrdí zástupci sdružení majitelů domů. I oni proto zákon, který má trh s byty uvolnit, odmítli.- více zde

Zapravdu jim dávají i experti z oboru. I pokud ale projde koalicí navrhovaná deregulace, nedosáhne nájemné po uplynutí přechodného období tržní úrovně. "Pak tedy bude muset přechodné období buď dále pokračovat, nebo bude naopak pokračovat regulace nájemného, i když uplynutím tohoto období již měla být zrušena," míní Michal Hadlač z Institut po regionální informace, který ceny bydlení sleduje.

Hrozí i evropské spory
Zastánci zákona ale upozorňují, že pokud zákon Sněmovna nepřijme, může se Česká republika dostat do velkých problémů. Majitelé domů totiž už poslali k Evropskému soudu pro lidská práva na 2 570 stížností. Evropský soud přitom už ve stejné žádosti polské strany rozhodl ve prospěch deregulace.

O deregulaci už několikrát jednal i Ústavní soud. Právě nyní má rozhodnout o návrhu Městského soudu v Praze. Ten navrhuje vyškrtnou některé paragrafy, které se tzv. "chráněného bydlení" týkají.

Případné rozhodnutí obou ve prospěch pronajímatelů považuje Zdeňka Horníková z ODS za velkou hrozbu. Apelovala proto, aby poslanci přijali zákon, který by nebyl v rozporu s ústavou ani evropským právem.

Regulovaný nájem platí chudí i bohatí
"Stát selhal s tím, že nedokázal přijmout právní normy, které by dokázaly upravovat nájemné, stát nereagoval na usnesení, která nám vyslal jako zprávu Ústavní soud do Parlamentu, abychom přijali takový zákon, který nebude protiústavní," řekla.

Připomněla, že úkolem státu sice je pomoci chudým a potřebným, ale ne všichni, kteří v regulovaných bytech bydlí, takovou podmínku splňují. Naopak. Šéf sdružení majitelů domů Robert Axamit s odvoláním na slova ministra pro místní rozvoj Radka Martínka uvedl, že jen třetina lidí, která v chráněných bytech bydlí, patří mezi špatně situované. Třetina patří mezi střední třídu a třetina je dokonce bohatá.

Proto příznivci deregulace navrhují problém řešit individuálními příspěvky na bydlení, které by dostal ten, kdo pomoc potřebuje a nedostávala by se lidem, kteří na lepší bydlení mají, ale měli to štěstí, že zdědili na levnější byt dekret.

Podle Fischerové je ale toto řešení nemyslitelné. Hlavně v Praze by totiž taková úprava znamenala, že "v dlouhých frontách budou stát staříci, stařenky, rodiny s dětmi a celá střední třída, především vědečtí a pedagogičtí pracovníci". "Co to udělá s psychikou těchto lidí?" ptala se ve Sněmovně.

,