K předem oznámeným vyhazovům však vůbec nemusí dojít. "Ve skutečnosti je počet propuštěných nižší, než kolik firmy nahlásí v rámci hromadných výpovědí. Podniky udělají opatření, aby nemusely nakonec propustit tolik lidí," říká Miroslav Kardačínský z Úřadu práce v Novém Jičíně. Tam na začátku roku hromadně propouštěly lesnická CE WOOD, automobilová Tatra nebo nábytkářský Metal MB.
Část těchto lidí se na úřadu práce nakonec vůbec neobjeví, protože si najdou nové zaměstnání, případně jim dosavadní zaměstnavatel nabídne smlouvu na dobu určitou.
Podle lednových statistik dosáhl počet nezaměstnaných v Česku 398 061 osob, tedy 6,8 procenta práceschopného obyvatelstva. Počet lidí bez práce vyskočil z prosince na leden o rekordních 45 811 osob. V příštím měsíci se očekává další nárůst nezaměstnanosti, ale tak rychlý už nebude.
Propustit, nebo nechat lidi za peníze doma?
Nejhorší vlna masového propouštění je sice za námi, ale mnoho firem stále nechává své pracovníky doma s náhradou mzdy. Práci pro ně nemají a propustit je by znamenalo riziko, že když zakázky přijdou, nebude je mít kdo vyrobit.
Pokud nejsou ve firmě odbory, musí zaměstnavatel o zkrácení pracovního týdne požádat úřad práce. Ještě v první polovině loňského roku v některých krajích nedostali jedinou žádost, zato letos se s nimi roztrhl pytel.
O povolení částečné nezaměstnanosti požádalo jen v únoru 407 firem a některé už žádaly opakovaně. Drtivé většině z nich úřady vyhověly, doma tak může zůstat 24 711 lidí. Jednou z firem, která o povolení zkrátit lidem pracovní týden a nechat je za sníženou mzdu doma žádala, je výrobce autopotahů Johnson Controls ze Stráže pod Ralskem.
Firma si tak otevřela možnost část pracovníků na čas "odložit". Zatím ji však nevyužívá. "Nebylo by to výhodné ani pro nás, ani pro zaměstnance. Raději jsme snížili stavy a propustili 30 lidí," říká ředitel závodu Petr Kancian.
Další třicítka z původně 700 pracovníků odešla dobrovolně, například pracovníci z Mongolska využili nabídku státu a nechali se speciálním letadlem a s kapesným dopravit domů.
Odboráři: Chceme 75% mzdy
Při žádosti musí firma doložit, že pro daný počet lidí nemá práci, protože jí například klesl obrat nebo jí část odběratelů vypověděla smlouvu. Za každý den bez práce lidé přitom od firmy dostanou 60%své průměrné mzdy.
| Kolik firem ohlásilo hromadné propouštění | |||
| 12/2008 | 01/2009 | 02/2009 | |
| Kolik zaměstnavatelů nahlásilo hromadné propouštění | 86 | 179 | 106 |
| Kolika zaměstnanců se propouštění bude týkat | 5 991 | 11 433 | 4 511 |
| Kolik firem žádalo o svolení ponechat zaměstnance doma za sníženou mzdu | |||
| 12/2008 | 01/2009 | 02/2009 | |
| Kolik firem chtělo nechat pracovníky doma s nižší mzdou | 197 | 303 | 407 |
| Kolika zaměstnanců se placené nucené volno týká | 15 501 | 19 184 | 24 711 |
Pramen: MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží zaměstnavatele motivovat, aby nepropouštěli a lidi si ponechali. Pracovním úřadům proto vydalo doporučení, aby při udělování souhlasu byly co nejvstřícnější.
Firmy, kde působí odbory, o povolení nežádají, musí se dohodnout přímo s odboráři. "Náhrada mzdy za dny, kdy není pro lidi práce, bývá až 75 procent průměrné mzdy," říká předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.
Částečná nezaměstnanost se v těchto podnicích momentálně týká podle odhadů MPSV dalších zhruba 20 tisíc lidí. Méně než pět dní v týdnu tak chodí do práce lidé ve firmách spojených s autoprůmyslem, například v jihlavském Bosch Diesel či část zaměstnanců výrobce autodílů Brano.
Hromadné propouštěníHromadné propouštění musí firmy ze zákona hlásit úřadům práce s nejméně třicetidenním předstihem. Musí jít o propouštění z organizačních důvodů, tedy nikoliv o odchod dohodou a bez odstupného. Aby bylo hromadné, musí se týkat alespoň 10 % zaměstnanců, u firem nad 300 pracovníků jich musí najednou přijít o práci minimálně tři desítky. Při částečné nezaměstnanosti firma nechává například každý druhý týden své lidi doma a vyplácí jim 60 % jejich průměrné mzdy. |
