Ukazuje to přehled vítězů soutěží na stavby silnic v Česku za poslední čtyři roky. Drtivá většina zakázek nad čtvrt miliardy korun připadla sdružením firem, nikoliv jednotlivým společnostem.
"Je to známka kartelizace, která vede k udržení vysokých cen dálnic," tvrdí poslankyně a členka dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury Věra Jakubková. Antimonopolní úřad kvůli takovému podezření dosud žádné správní řízení nevede.
MF DNES porovnala soutěže vypsané Ředitelstvím silnic a dálnic od roku 2005. Do konce roku 2007 vyhrála sdružení celkem patnáct zakázek, ale v roce 2008 začal jejich boom. Z 39 soutěží s hodnotou nad čtvrt miliardy korun vyhrála sdružení 27 tendrů, v roce 2009 uspěla v devíti z 11 takových tendrů.
Uskupení zpravidla tvoří některý z velké pětky stavebníků: Skanska, Eurovia, Strabag, OHL ŽS a Metrostav spolu se středně velkými firmami. Není však výjimkou, že se obři spojí sami. Třeba o desetimiliardovou zakázku na kus dálnice D3 loni bojovala jen dvě taková sdružení.
Výsledky tendrů také ukazují, že v případě soutěží, které vyhrají sdružení, je stavba často dražší než státem odhadovaná cena.
Důvod je jednoduchý: méně zájemců nevytváří takový tlak na cenu. Co dokáže konkurence, bylo patrné například na stavbě části Pražského okruhu, kde v soutěžích před třemi lety bojovalo i dvacet firem a výsledná cena byla poloviční oproti předpokládané.
Stavbaři tvrdí, že je spojování nezbytné. "Je to ve světě běžné, požadavky na kapitálovou vybavenost jsou velmi vysoké," argumentuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Firmy tvrdí, že tím mohou i ušetřit. "Partner ve sdružení má například v blízkosti suroviny či polotovary, čímž není potřeba zvyšovat náklady na dopravu. Výsledná nabídka je ve finále konkurenceschopnější," říká mluvčí Eurovia Iveta Šťočková.
Velké balíky brzy skončí
ŘSD navíc jde takovým sdružením vstříc: zadává do soutěží tak velké úseky, že na ně menší a střední firmy nemají samy šanci dosáhnout a nezbývá jim pak nic jiného než paběrkovat jako subdodavatelé pro velké podniky. To potvrzují i výsledky největších českých stavbařů: jejich vlastní výkony tvoří často jen pětinu celkového obratu.
Podle šéfa ŘSD Alfreda Brunclíka je velký počet sdružení částečně důsledkem potřeby rychle rozdělit velké množství peněz z evropských fondů. "Teď se to výrazně změní, mnoho nových zakázek už vypisovat nebudeme," dodal Brunclík.
V českých soutěžích také chybějí zahraniční firmy. Do tendrů jdou přímo jejich české pobočky, které si trh rozdělily už před pěti lety. "Pro nadnárodní společnosti je náš trh malý," míní Brunclík.
K hranicím se však už blíží čínská konkurence.
Naposledy vzbudila velké pozdvižení v Polsku, kde čínská státní firma Covec vyhrála s cenou nižší o 40 procent oproti konkurenci soutěž na stavbu dálnice z Lodže do Varšavy. "U nás zatím nabídku nepodali, ale jen ať přijdou," vzkazuje Brunclík.
ŘSD včera přineslo další studii o cenách dálnic. Podle ní jsou české stavby zhruba stejně drahé jako v okolních zemích. "Je to přesvědčování přesvědčených a namočených," komentovala materiál Jakubková.
Naposled kritizoval předražené komunikace ve svém materiálu NERV.
Počet firem v největších tendrech za poslední dva roky
| úsek | uchazečů | vítěz | cena v mld. Kč | |
| D3 |
Tábor – Veselí nad |
2 | sdružení firem | 10,4 |
| R49 | Hulín – Fryšták | 3 | sdružení firem |
6,6 |
| D1 | Kroměříž-východ – Říkovice |
4 | Skanska DS | 5,0 |
| R1 | Pražský okruh: D1 - Vestec | 3 | sdružení firem | 4,6 |
| I/11 | Mokré Lazce-Velká Polom |
4 | sdružení firem | 4,0 |
| D47 | Bohumín – státní hranice |
5 |
ODS-Dopr.st. |
2,9 |
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic
