Podle Tomáše Špirocha z ministerstva práce plán neobsahuje ani dlouhodobější strategie a vize. Nabízí podobná řešení jako v minulých letech: rekvalifikace, podporu podnikání, veřejně prospěšné práce, dotace pracovních míst.
Tyto cesty, ani v symbióze se silným vzestupem ekonomiky a masivním přílivem zahraničních investic, však doposud nižší počet lidí bez práce nepřinesly. Nezaměstnanost naopak za poslední čtyři roky vzrostla, přibylo téměř dvě stě tisíc lidí bez práce.
Jedním z důvodů je právě hluboká propast mezi tím, jakou kvalifikaci a vzdělání firmy žádají, a tím, co jim lidé nabízejí. Uchazečům o zaměstnání také často chybí schopnost domluvit se alespoň v jednom světovém jazyce. Takoví lidé se na chodbách úřadů práce objevují jen výjimečně.
V pasti se ocitají hlavně velmi vysokou nezaměstnaností postižené regiony na severu Čech i Moravy. Investoři se tam nehrnou. Vědí, že tam nenajdou lidi se vzděláním, které potřebují.
"Je to velký problém už nyní a bude ještě očividnější, čím více sem budou přicházet investoři z oblastí 'nové', na znalostech postavené ekonomiky," přiznává vrchní ředitel ministerstva práce Jan Kasnar.
Česká republika zatím stále mezi nejmodernější ekonomiky světa nepatří. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ji dokonce ve své poslední studii zařadila až do třetí ligy. Tvář domácího hospodářství se však i přesto za poslední čtyři roky velmi výrazně změnila. Práce pro lidi s nízkou kvalifikací je tak stále méně.
Situaci velmi dobře vystihuje jedna z největších investic v tuzemsku, závod nizozemského Philipsu na televizní obrazovky v Hranicích na Moravě. Továrna je hotová, Philips vyrábí a hledá lidi. Nezaměstnanost v Hranicích přesto roste. "Na mnohá místa, i manažerská, je velmi obtížné najít vhodné kandidáty," řekl nedávno Radomír Sabela, šéf Philipsu v České republice. Nizozemský koncern se přitom rozhodl jít do Hranic právě proto, že tam bylo hodně kvalifikovaných lidí.
Vládní agentura na podporu investic CzechInvest chce začít pobídkami lákat do země firmy z oboru strategických služeb. Jejím záměrem je přitáhnout služby s vysokou přidanou hodnotou, především výzkum a vývoj nebo vyspělé služby pro finančnictví.
Tyto obory mají velmi vysoké nároky na kvalifikaci. Ani sebelepší rekvalifikační kurs horníka či oceláře na odborníka v těchto oborech nezmění. To žádá roky studií. Mezinárodní instituce od Evropské unie po OECD přitom upozorňují, že Česko málo investuje do vzdělání.
Podíl výdajů na školství loni znovu klesl, až na 3,8 procenta HDP. To je jen polovina ve srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy. Už vůbec se pak nemůžeme srovnávat s nejkonkurenceschopnějšími zeměmi, jako je Finsko či USA.