Pracovníkovi, který používá služební vůz pro osobní potřeby, se tím pouze zvýší základ pro daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění však z této výhody nemusí zaplatit. Pokud by si auto koupil sám například na leasing, splácel by leasing z čisté mzdy, z níž bylo musel odvést v plné výši daň i sociální a zdravotní pojištění, navíc by z auta zaplatil ještě daň z přidané hodnoty.
Většina požitků nad rámec platu je výhodnější hlavně tím, že se z nich nemusí zaplatit zdravotní a sociální pojištění. »Některé nefinanční výhody dokonce ani nezvyšují základ pro výpočet daně z příjmu,« říká Jan Žůrek z poradenské firmy KPMG, který se specializuje na oblast daní.
Narozdíl od řady vyspělých zemí však firma nemůže řadu ze zaměstnaneckých požitků odečíst jako náklad, ale musí je zaplatit ze zisku. Mimoplatové výhody jsou v domácích poměrech méně výhodně než v zahraničí.
"Řada z nich totiž dosud podléhá dvojímu zdanění. Zaměstnavatel je nemůže dát do nákladů, ale musí je zaplatit z čistého zisku a zaměstnanci se navíc o výhodu zvýší daňový základ," upozorňuje Žůrek z KPMG. O některých výhodách se však v zákonech detailně nehovoří.
"Pokud některá z výhod pro zaměstnance není v zákoně přímo popsána doporučujme, aby se podnik, který zaměstnanci výhodu nabízí nebo pracovník, jenž ji dostává, obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení s dotazem, zda je povinnem odvést z této výhody sociální pojištění," říká Jaroslava Kodrová z odboru sociálního pojištění ministerstva práce.
Pochybnosti o povinnosti započítat některou z mimoplatových výhod do základu daně by měl pak vyjasnit dotaz na finančním úřadě, v případě zdravotního pojištění ministerstvo zdravotnictví.
Nejčastější výhody
Služební auto k soukromým účelům
Sociální na zdravotní pojištění se neplatí. Pracovníkovi započítá každý měsíc firma jedno procento z pořizovací ceny vozu do základu daně z příjmu - na výplatní pásce se mu tedy objeví vyšší daňová záloha. Firma si může celý provoz auta kromě soukromé spotřeby benzinu dát do nákladů.
Mobilní telefon k soukromým účelům
Zákony o sociálním a zdravotním pojištění ani o dani z příjmu na tuto výhodu přímo nepamatuji. Pokud firma trvá na tom, že si soukromé hovory má platit zaměstnanec sám, pak mu je má podle většiny daňových poradců strhávat z čisté mzdy - tedy po zdanění a odvodech pojistného. Výhoda pro pracovníky je tedy v tom, že nemusejí platit za přístroj, jeho aktivaci a paušální poplatky. Provoz mobilního telefonu vyjma soukromých hovorů si může dát firma do nákladů.
Půjčka s nižším úrokem či bezúročná
Pokud jde o půjčku na byt do sta tisíc korun nebo úvěr na překlenutí složité životní situace do dvaceti tisíc, neplatí se z této výhody daň ani zdravotní a sociální pojištění. V ostatních případech se platí daň z příjmu i pojištění. Firma si může tuto výhodu započíst do nákladů.
Penzijní připojištění
Pokud firma přispívá na penzijní připojištění, zaměstnanec z této částky neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Zvyšuje se mu však o tuto sumu základ pro daň z příjmu. Od příštího roku se výška příspěvek do určité výše nebude do daňového základu počítat. Firma platí příspěvky zaměstnancům z čistého zisku, v příštím roce je bude moci částečně odečíst z dani.
Zdravotní či životní pojistka
Ze sumy, kterou firma zaplatí zaměstnanci na zdravotní či životní pojistku, se neodvádí zdravotního ani sociálního pojištění. Pracovníkovi však o ni vzroste daňový základ. Firma tuto výhodu platí z čistého zisku.
Příspěvek na dovolenou
Do deseti tisíc korun za rok neplatí pracovník sociální a zdravotní pojištění ani daň. Příspěvek nad tuto sumu podléhá dani k platbám pojištění. Platí se z čistého zisku firmy.
Stravenky
Ve většině firem je běžné, že podnik částečně přispívá zaměstnanci na stravenky. Zbývající částku však musí pracovník zaplatit z čisté mzdy - tedy ze sumy, která mu zbyde po zdanění a odvodech pojistného. Firma může dát až 55 procent ze sumy stravného do nákladů. Pokud by zaměstnanci přispívala větším dílem, platí tuto část ze svého čistého zisku.
- úterý 23. listopadu 1999
