„Vnímali jsme, že je čas posunout se dál. Buď jsme mohli v Nigérii nabídnout víc produktů, nebo jít za hranice. Rozhodli jsme se pro druhou možnost. A při rozhodování, jakým směrem expandovat, jsme analyzovali řadu dat,“ říká v rozhovoru pro MF DNES spoluzakladatel společnosti Lidya Ercin Eksin.
Rozhodování zúžili na rychle rostoucí ekonomiky a kvůli časovým pásmům se zaměřili na Afriku a Evropu. Mezi hlavními sledovanými parametry byla velikost trhu, který je možné oslovit, regulatorní prostředí, stav konkurence či počet bankovních poboček nebo počet malých a středních firem na tisíc obyvatel. „Polsko a Česko skončily v analýze na prvních dvou místech,“ tvrdí Eksin.
Lidya chce obsadit místo, kam se velké banky příliš nehrnou – poskytovat firmám spíše menší půjčky. Ačkoliv se může zdát, že konkurence na úvěrovém trhu je dostatečná, banky se zaměřují víc na dlouhodobější a větší úvěry.
„Očekáváme, že průměrná výše půjčky se bude pohybovat v rozmezí 200 až 300 tisíc korun, ale poskytneme třeba i 50 tisíc. Mezi našimi klienty budou firmy, které k bankovnímu financování nemají přístup vůbec nebo ten přístup není dostatečný,“ uvádí Eksin.
Bez boje o klienty
S bankami nechce bojovat, ale spíše je doplňovat. A na příkladu z Nigérie vysvětluje jak. „Půjčujeme tam firmě, která provozuje supermarkety. Před dvěma lety měla tři prodejny, teď jich má deset. Na budovy dostane úvěr od banky a pozemky nebo budovami jí ručí. Od nás si pak vezme půjčku, aby mohla naplnit regály. Vidíme její cash flow a na základě toho jí můžeme půjčit,“ vysvětluje Eksin.
Právě na rychloobrátkové zboží se chce zaměřovat. Vedle obchodů může jít třeba o malé hotely, lékárny nebo restaurace, živnostníky nebo firmy do 20 zaměstnanců. Lidya funguje digitálně, analyzuje více než stovku ukazatelů, na jejichž základě vyhodnotí profil žadatele.
„Data čerpáme z několika zdrojů. V Nigérii je jich šest, v Česku osm, zpravidla veřejných. V Česku ale nemáme na rozdíl od Polska přístup k datům z bankovního registru. Údaje máme i od klienta, ať už jde o adresu, nebo typ budovy,“ dodává.
Úroky Lidye budou vyšší než v bance. „Nebereme vklady, takže naše náklady na kapitál jsou o něco vyšší,“ říká Eksin. Navíc nebude Lidya požadovat žádnou zástavu. Za blízké produkty považuje například úvěr z kreditní karty nebo kontokorent.
Cíl: 20 milionů eur
Lidya chce během pěti let v Česku a v Polsku rozpůjčovat zhruba miliardu eur, tedy asi 25 miliard korun. „Budu spokojený, když se nám v tuzemsku podaří během příštího roku půjčit 20 milionů eur, tedy zhruba půl miliardy korun. Začínáme v lednu, už máme tým obchodních zástupců,“ říká Libor Vaníček, který řídí aktivity společnosti Lidya v Česku a dříve pracoval bez jednoho měsíce dvacet let v nizozemské skupině ING, v jejíž české pobočce mimo jiné vedl divizi osobních financí. Cílem Lidye je tu za pět let rozpůjčovat pět miliard. To vychází na 20 až 30 tisíc půjček, a protože se počítá s opakovaným půjčováním, znamená to zhruba osm až deset tisíc klientů.
Eksin navíc plánuje, že expanze bude pokračovat. Kouká se na Slovensko, Litvu, Rumunsko či Portugalsko, kde je nyní firemní IT team. V Turecku, odkud pochází, prý zatím není vhodné regulatorní prostředí. Je tam třeba získat bankovní licenci i pro firmu, která jen poskytuje půjčky. V Česku ji na tento typ byznysu nepotřebuje.
Lidya získává kapitál od řady renomovaných fondů rizikového a rozvojového kapitálu, zejména z USA a ze západoevropských zemí. Podle Eksina mají o střední a východní Evropu zájem, mohou tu prý dosáhnout vyšších výnosů než v eurozóně. Nejen díky rychlejšímu ekonomickému růstu, ale také díky vyšším úrokovým sazbám centrálních bank.
Eksin a jeho byznysový partner Tunde Kehinde rozběhli Lidyi v roce 2016, kdy díky svým předchozím zkušenostem zjistili, že pro menší firmy bývá největší problém získat rychle provozní financování. Podíleli se totiž na vzestupu africké e-commerce platformy Jumia, která se stala prvním africkým jednorožcem, tedy start-upem, který přesáhl hodnotu miliardy dolarů. Rozjeli také zásilkovou službu Africa Courier Express.
