ilustrační snímek

ilustrační snímek

Nejzastaralejší IT systém státu nahradí nový. Vyjde až na pět miliard

  • 181
Finanční správa rozjela riskantní hru. Otáčí se zády k zastaralému počítačovému programu na správu daní. Úhybný manévr, kterým se vymaní ze závislosti na IBM, vyjde až na 5 miliard korun. Za peníze vysoutěží nový systém.

Odstřihneme se od IBM, ale nebude to zadarmo, oznámila tento týden Finanční správa. Po třech letech se jí podařilo dotlačit výhradního dodavatele daňového informačního systému (ADIS) k ústupku. IBM souhlasila, že výměnou za zakázky v hodnotě 750 milionů předá majetková práva k ADIS státu.

Zadávání zakázek bez soutěže začalo v posledních letech vadit antimonopolnímu úřadu, který nutí veřejné zadavatele s touto praxí skončit. Firmě IBM k poslednímu prosinci letošního roku končí smlouva (získaná bez soutěže) na provoz a rozvoj systému. Generální finanční ředitelství (GFŘ) proto vyhlásilo minulý týden první otevřenou soutěž na údržbu a vývoj ADIS na další čtyři roky.

„Zájemci se mohou hlásit do 17. září, expertní odhad předpokládané ceny je až 1,4 miliardy,“ řekl MF DNES Jan Ronovský, zástupce ředitele GFŘ. IBM souhlasila, že vysoutěžený dodavatel bude mít k dispozici časově omezenou licenci k systému ADIS.

Dohoda za 750 milionů

Ústupek ale není jen tak. V zadávací dokumentaci je stanoveno, že ať vyhraje kdokoliv, subdodavatelem bude IBM, která musí ze zakázky dostat minimálně 558 milionů korun bez DPH. Další peníze by měla získat v rámci zatím neupřesněných odborných prací na stejné zakázce, dohromady má inkasovat 750 milionů korun. Když peníze dostane, zavázala se firma předat státu v roce 2023 kompletní majetková práva k ADIS.

Trvalo to 30 let. Stát konečně získá práva k systému na správu daní

Peníze má IBM dostat za to, že bude poskytovat novému, řádně vysoutěženému provozovateli ADIS „součinnost“ a právo měnit zdrojový kód. IBM se přitom sama může do soutěže přihlásit. Bude mít výhodu – zmíněných 558 milionů by dostala v každém případě, takže v soutěži bude schopna – i s ohledem na dlouholetý náskok v know-how – nabídnout nejnižší cenu.

„Je naprosto nereálné, aby to vyhrál někdo jiný než IBM nebo někdo, kdo je s IBM domluvený. Jinou možnost nicméně GFŘ nemělo,“ soudí IT podnikatel Michal Bláha, dlouhodobý kritik ADIS a tvůrce webu Hlídač smluv (umožňuje kontrolu veřejných zakázek). Podle něj si žádná IT firma netroufne jít do zakázky, u které dopředu nevidí do infrastruktury a do zdrojového kódu. Je tak možné, že do otevřené soutěže se vedle IBM přihlásí už jen některý z jejích asi tří subdodavatelů, kteří ADIS dnes dávají dohromady. Jejich jména jsou ovšem součástí obchodního tajemství.

Po předání majetkových práv bude moci Finanční správa zasahovat do ADIS podle libosti a otevřeně soutěžit jeho provoz a úpravy. Finanční úřad si v době vzniku ADIS v roce 1992 nesjednal majetková práva, a je proto nucen jeho údržbu a rozvoj opakovaně zadávat bez soutěže a za cenu, kterou si řekne IBM. Aktuálně jde o nejdůležitější, nejdražší a také nejzastaralejší IT systém ve veřejné správě.

„Myslím, že GFŘ vyjednalo docela dobrou dohodu. IBM na to přistoupit nemusela, takže je to rozhodně pozitivní,“ připouští Bláha.

Nový ADIS

Příští rok čeká Finanční správu další velký krok: vyhlásí zakázku na nový daňový informační systém, nDIS. S přípravou nDIS jí pomáhá konzorcium poradců z KPMG a Deepview, které má na jaře 2020 předložit Finanční správě nejméně tři varianty řešení a architektury nového systému a následně pomoci s vypsáním zakázky. „Chceme, aby systém byl konstruován modulárně, aby nešlo o jeden obrovský monolitický systém, jako je tomu v případě ADIS. Moduly by se měly soutěžit odděleně a nasazovat postupně. Očekáváme, že bude více dodavatelů systému, ne jediný,“ uvedl Ronovský. 

Berňák vymění IBM, daňový IT systém je nejzastaralejším ve veřejné správě

Předpokládaná cena bude záležet na vybrané variantě, odhad je mezi třemi a pěti miliardami korun. NDIS by mohl začít fungovat v průběhu roku 2023. „GFŘ si bude muset pohlídat, aby projekt uřídila – spolupráci firem, nastavení rozhraní, integraci modulů,“ řekl Bláha. Půjde zřejmě o největší akci na migraci dat v Česku.

Finanční ředitelství si slibuje od nDIS výrazně zefektivnit chod daňové správy. Z jeho 15 tisíc zaměstnanců jich skoro devět tisíc sedí u počítačů a v ADIS otrocky přepisuje stejné údaje do různých databází, manuálně je kontroluje, automatizace neexistuje. Jakákoliv úprava údajů je časově náročná, odezvy dlouhé, navíc systém často „zamrzá“ kvůli aktualizacím.

Počítá se s tím, že starý ADIS a nDIS poběží nějakou dobu paralelně vedle sebe, a tedy oba bude muset stát nějakou dobu platit. „S podobnými problémy se potýkají banky. Mají velký systém, který potřebují předělat, a nemohou činnost velké banky zastavit,“ dodává Jiří Fridrich, ředitel sekce IT na GFŘ.