Pro přijetí eura někdy ve vzdálenější budoucnosti je 21 procent vývozců, sedm procent respondentů by k tomu nepřikročilo dříve než v horizontu tří až pěti let. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů ve středu na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Na přijetí eura nemá podle průzkumu 18 procent českých exportérů vyhraněný názor. „Mnozí si uvědomují, že euro či jakákoliv společná měna není samospásná. Nové zakázky a nové trhy sama o sobě nezíská. Jen konkurenceschopný výrobek a služba otevírá exportérům dveře u stávajících i nových zákazníků,“ řekla Horská.
Vláda v dubnu schválila konvergenční program, který je základním dokumentem pro přijetí eura. Ministerstvo financí v něm počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024 z letošních očekávaných 44,8 procenta HDP. V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které úřad plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. Loni veřejný dluh činil 38,1 procenta HDP.
Evropská unie za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru vyžaduje pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a zadlužení pod 60 procenty HDP.
Česká národní banka a ministerstvo financí loni v prosinci ve společném pravidelném materiálu opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Současná vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
