Přijetí Číny do Světové obchodní organizace WTO proto USA, Evropská unie, ale i další země podmiňují odstraněním bariér v čínském zahraničním obchodě, čemuž se Čína usilovně brání.
Například Spojené státy mají s Čínou po Japonsku druhý největší obchodní deficit dosahující 57 miliard dolarů. Proto požadují, aby Peking odboural dovozní bariéry na americké agrární a chemické produkty a aby povolil na čínském území činnost amerických pojišťovacích společností.
Stávající členové WTO mají právo požadovat od adeptů na vstup za svůj souhlas ústupky v otevírání trhů, které pak ale platí i pro ostatní členy WTO.
Bilaterální dohody s Čínou již uzavřely USA, Kanada, Japonsko a řada dalších zemí a EU byla posledním velkým obchodním partnerem, se kterým Číně dohoda chyběla.
Smlouva, kterou uzavřely s Čínou Spojené státy, ale kterou ještě musí ratifikovat Kongres, pokrývá 80 procent požadavků EU. Unie však tlačila Čínu k dalším ústupkům v oblastech, kde je evropský průmysl nejsilnější - v telekomunikacích, životním pojištění, bankovnictví, automobilovém průmyslu a distribuci.
EU rovněž požadovala snížení dovozních cel na některé produkty v čele s lihovinami a za klíčový bod jednání Lamy minulý týden označil sektor mobilních telefonů. Peking je však mimořádně neochotný jít za ústupky, které již nabídl Spojeným státům.
Lamy měl při svých nekolikadenních jednáních výhodnou pozici, protože výsledek diskusí ovlivní klíčové hlasování v Kongresu o sjednané dohodě s Čínou, která zahrnuje poskytnutí permanentní doložky nejvyšších výhod, znamenající plnou normalizaci vzájemných obchodních vztahů obou zemí.
Sněmovna reprezentantů má hlasovat o tomto zákoně v nadcházejících dnech a přes intenzivní lobbování Clintonovy administrativy průzkumy ukazují, že schválení této legislativy je vážně ohroženo.
