Za minulých vlád bylo zvykem zvyšovat ceny energií v červenci, to se však letos nestihlo, protože Grégrův návrh blokoval exministr financí Ivo Svoboda. Jeho nástupce Pavel Mertlík s Grégrovou variantou souhlasí. "Nelze říci, že bychom se už dohodli, nicméně původní návrh ministerstva průmyslu mi připadá dobrý, realistický. Existují dobré předpoklady, abychom se dohodli," řekl včera Mertlík.
Pokud by se průměrný růst vztáhl na sazbu, kterou platí největší počet domácností, měsíční paušál by vystoupil na 63 korun plus 3,76 haléře za kilowatthodinu. Plyn se zdražovat nebude.
U elektřiny nyní dodavatelé nabízejí domácnostem šest různých sazeb podle velikosti odběru. Grégrův návrh stanoví, že průměr ze všech těchto sazeb má vzrůst o devět procent, ale jak si distribuční společnosti toto navýšení rozdělí do jednotlivých sazeb, je ponecháno na jejich volbě. "Tady jde o zprůměrovanou cenu ve všech šesti kategoriích. Jak si to 'distribučky' rozdělí, to by mělo být jejich záležitostí," řekl ministr.
Podle jeho mluvčí Dagmar Plaché je základní představa taková, že v ceně za jednu kilowatthodinu se zdražení dotkne méně těch, kteří odebírají více energie, a naopak. Podnikům se má letos elektřina zdražit o aktuální míru inflace - ta v červnu činila 2,2 procenta.
Grégrův plán stanoví, že v příštích třech letech se bude cena elektřiny pro domácnosti zvyšovat v průměru o 16 procent ročně, tak aby v roce 2002 tento proces skončil. "Pak by se měly úplně odstranit křížové dotace, kdy podniky doplácejí domácnostem. Cena pro obyvatele a pro podnikatelský maloodběr pak bude jednotná," řekl Grégr.
