Tak a je to tady, za koláček za 10 korun pokuta 11 tisíc, nechutné, upozorňuje ve facebookové diskusní skupině „Perly z činnosti Finanční správy“ provozovatel krnovského Krámku u radnice. Přikládá kopii dokumentu z finančního úřadu, pokuta mu připadá nepřiměřená. Není sám.
Finanční správa však kritiku odmítá. „Správní orgán zjistil, že výše uvedená tržba v částce deset korun v čase 10.06 hodin ani později téhož dne nebyla zaevidována,“ stojí v dokumentu z Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Podle protokolu ze srpnové kontroly šlo o chybu prodávající. Ta uvedla, že „běžně účtenky vystavuje, ale úředním osobám nevystavila účtenku z neuváženosti“.
Rok s EET: Padly čtyři tisíce pokut. Hříšníci zaplatili v průměru 9 tisíc |
Krnovský podnikatel není jediný, komu taková pokuta připadá nepřiměřená. „Můj klient dostal 18 tisíc za (nezaevidovaných) 200 korun,“ uvádí Veronika Uhlářová. „Je tam více zákazníků najednou, peníze vám dají honem do ruky, spěchají a lístek prostě člověk zapomene, když obsluhujete více lidí. Také se mi to nejednou stalo. Pokuta je oprávněná, ale ne v takové výši,“ soudí diskutující Daniela Čudová ze Žďáru nad Sázavou.
„Chápal bych pokutu 10 000 korun někomu, kdo opakovaně krátí tržby výrazným způsobem, ale tohle je za mne naprosto nepřijatelné, drakonické a likvidační chování Finanční správy vůči podnikatelům,“ uvádí Jarek Jesenský, správce facebookové diskusní skupiny EET - výměna zkušeností.
Někteří diskutující jim odporují. „Nejde o to, že by dotyčný jen zapomněl dát zákazníkovi účtenku, ale že vůbec neodeslal tržby do EET, to znamená prodává bez daně a může být rád za 10 tisíc pokuty,“ myslí si Tomáš Horký z Brna. „Pokud nebyla vydána účtenka a zaevidována tržba, je to prostě porušení zákona. Že je to pečivo za 10 Kč není podstatné, protože kontrola nekupuje zboží za tisíce,“ myslí si Petr Zahradník, majitel firmy Computer Laboratory.
Nejvyšší pokuta je víc než čtvrt milionu
Finanční správa nemůže komentovat konkrétní případ, odvolává se na to, že kontroloři posuzují vždy okolnosti daného případu a přihlížejí k poměrům provinilce. Například když je to první pochybení a jde pouze o nevyvěšení povinné informační cedule o EET, padne údajně pokuta maximálně v řádu stokorun.
Naopak nejpřísněji se hodnotí, když je podnikatel opakovaně přistižen, že neposílá údaje na ministerstvo financí. Pak může sankce vystoupat až na půl milionu korun nebo může být provozovna uzavřena. To podle údajů z konce listopadu zatím nastalo v 11 případech. Pět z nich už mezitím zase otevřelo.
Nejnižší udělená pokuta zatím byla stokoruna, nejvyšší pokutu udělil finanční úřad ve výši 260 tisíc korun na Pardubicku. Jednu z nejvyšších dostal také podnikatel v Jihočeském kraji, který vůbec neposílal údaje o tržbách do systému a podváděl, zjistila opakovaná kontrola. „Jednalo se o závažné porušení zákona o evidenci tržeb. Na vydávaných účtenkách uváděl fiktivní kódy FIK a BKP,“ sdělila mluvčí jihočeského finančního úřadu Jana Králová.
Při kontrole se většinou nakupují drobnosti.„Kontrolní orgán se chová jako běžný spotřebitel při současném respektování zásady hospodárnosti,“ uvedla na dotaz MF DNES na výši kontrolních nákupů mluvčí Finanční správy Gabriela Štěpanyová. Podle ní není rozhodující, za kolik kontroloři nakoupili, ale intenzita porušení zákona o EET. Tedy jestli jde o drobnou chybu v údajích na účtence, nebo nebyla účtenka vystavena, případně podnikatel tržby vůbec nenahlásil.
Kontroloři Finanční správy provedli s celníky do pondělí téměř 82 tisíc kontrol zaměřených na dodržování EET. Každý dvanáctý kontrolovaný tržbu nezaevidoval, účtenku nevystavil každý devátý. Zákon o EET čeká kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z minulého týdne výrazná novela. Odklad dostali zemědělci, dopravci, advokáti a řemeslníci, kteří měli začít evidovat příští rok. Trvalou výjimku z EET by mohli dostat nejmenší podnikatelé.
Jsou pokuty za EET přiměřené?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 25. prosince 2017. Anketa je uzavřena.
