Jaderné elektrárny produkují více než třetinu tuzemské výroby elektřiny. V roce 2021 činil jejich podíl na výrobě elektřiny více než 36 procent.
Hranici 30 TWh překonaly loni tuzemské jaderné elektrárny počtvrté v řadě. Její prolomení zaznamenal na Twitteru i generální ředitel Daniel Beneš s poznámkou, že tato mez padla o dva dny dříve než v roce 2021.
Obě jaderné elektrárny @SkupinaCEZ vyrobily od začátku roku přes 30 TWh bezemisní elektřiny. Pomyslného milníku dosáhly dnes večer – letos dokonce o den dříve než loni. Každý rok zvyšujeme podíl výroby z čistých zdrojů i naši energetickou bezpečnost. https://t.co/LYW3eGpkdo
„Plníme to, co jsme si předsevzali – být klíčovým českým bezemisním zdrojem. Ročně investujeme do zvyšování bezpečnosti, spolehlivosti a efektivního provozu našich jaderných bloků kolem čtyř miliard korun a podobné plány máme i v příštích letech,“ vysvětluje Daniel Beneš.
Rozsáhlý investiční program souvisí i s plánovaným nejméně šedesátiletým provozem obou zdrojů. Od něj se odvíjí i delší plánovaná doba odstávek elektrárny Dukovany v letošním roce.
„Bezpečnost provozu a tomu odpovídající stav zařízení jsou pro nás naprosto klíčové, proto v následujících letech počítáme s významnými investicemi. V Dukovanech například zahájíme postupné čištění parogenerátorů s cílem zajistit jejich dlouhodobou spolehlivost,“ dodává člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
„V době energetické krize, vyvolané agresí Ruska vůči Ukrajině zvýšily výrobu jak Dukovany tak i Temelín. Prvně jmenovaná elektrárna vyrobila 14,55 TWh, ještě o něco vyšší produkce 16,29 TWh dosáhl Temelín. Díky úpravám v uplynulých letech bezpečně vzrostl výkon českých jaderných zdrojů o přibližně 500 megawatt, což je srovnatelné se stavbou menšího jaderného bloku,“ uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž v tiskové zprávě.
V roce 2021 všechny elektrárny v České republice dodaly do přenosové sítě 84,9 TWh energie, podíl ČEZ na tomto objemu tvořil cca 75 procent. Dlouhodobě klesá podíl uhlí a roste podíl výroby bezemisních zdrojů jako jsou právě jaderné a také vodní, fotovoltaické a větrné elektrárny.
Vzhledem k tomu, že ČEZ vyrobenou elektřinu prodává za ceny na německé burze, které se v letošním roce odpoutaly od normálu, je z podnikatelského hlediska tlak na výrobu z jaderných elektráren pochopitelný. I když je výsledkem systematických investic do modernizace z minulých let,“ komentoval okolnosti růstu výroby analytik XTB Štěpán Hájek.
Upozornil, že produkce elektřiny z jaderných elektráren dosahuje nejvyšších marží. Dalším důvodem podle něj může být minimum odstávek po skončení pandemie. Letos lze podle Hájka očekávat rostoucí tlak na zestátnění celé skupiny ČEZ. „Jde o jediný způsob, jak dostat ceny elektřiny pod kontrolu,“ dodal.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Dukovanská jaderná elektrárna se začala stavět v roce 1978, do provozu byly její čtyři bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987. Aktuálním tématem je stavba nového dukovanského bloku, který by měl ty stávající nahradit.
ČEZ v závěru loňského roku obdržel nabídky na stavbu nového reaktoru od tří uchazečů, konkrétně od francouzské společnosti EDF, severoamerické firmy Westinghouse a jihokorejské KHNP. Do budoucna stát uvažuje také o další stavbě bloku v Temelíně, tamní jaderná elektrárna je v současnosti největším výrobcem elektřiny v zemi. ČEZ elektrárnu spustil v prosinci 2000.
