Majitelem je rakouská společnost Hofer, pod kterou expanduje Aldi do jižní a východní Evropy. Příchod Aldi by znamenal další tlak na ceny a válku mezi stávajícími obchody.
Aldi sází na úspornost, jednoduché regály a palety a co nejméně personálu v prodejně. Značkové výrobky v jeho obchodech skoro nejsou.
Oficiálně Aldi dosud vstup do Česka nepotvrdilo. V okolních zemích už však pokročilo více. Na Slovensku začínají stavět sklad, obchody přijdou na řadu příští rok, stejně tak jako v Maďarsku. Prodejny v Česku by proto mohly přijít na řadu nejdříve za dva tři roky.
Armin Burger, bývalý šéf řetězce Hofer a nyní dvojka v celém koncernu Aldi, před měsícem na přednášce na vídeňské Hospodářské univerzitě uvedl, že nejprve se objeví na mapě Maďarska, Chorvatska a Řecka. Česko a Slovensko podle něj nejsou nyní prioritou.
Aldi si nejprve musí, stejně jako Lidl před sedmi lety, když začínal, nakoupit dost pozemků, aby mohl rozjet větší expanzi. V Česku to nebude mít lehké. Na dolním konci trhu se perou tři diskontní řetězce Lidl, Plus Discount a Penny Market, všechny z Německa.
Lidl, Penny i Plus obsazují už i malá města, obvykle jim stačí pět tisíc obyvatel a více. Výjimkou tak nejsou místa, kde jsou všechny tři diskontní obchody naproti přes křižovatku.
"Aldi jde ale většinou na výpadovky, na okraj měst, nezajímají ho centra," říká jeden z lidí v byznysu. I tak mohou mít problém dobrá místa najít. Konkurenti nespí, nakupují pozemky a počty obchodů dále zvyšují. Všichni směřují k tomu, aby měli minimálně dvě stě prodejen.
Příchod Aldi by dále zostřil konkurenci na českém trhu, kterou už čtyři řetězce, naposledy Delvita, nevydržely. Podobně jako Lidl, sází i Aldi na vlastní výrobky. Jeho regály zabírá z 95 procent zboží vyráběné pro něj a prodávané pod jeho značkami.
V Lidlu je to o něco méně, zhruba osm výrobků z deseti. Výběr v Aldi je tak dosti omezený. U jednoho druhu zboží lze najít maximálně dva různé výrobky, většinou jen jeden.
Zboží je na paletách či v jednoduchých regálech, málo je i pokladen. Převážně jde o výrobky každodenní spotřeby, potraviny a drogerii. To doplňují speciální nabídky na nějakou elektroniku či lehátko do zahrady, stejně jako to dnes dělá Lidl či Penny.
Aldi bratrů Albrechtů
Obchody Aldi, kterých je po světě více než sedm tisíc, levnou politikou svým majitelům hodně vynášejí. Karl a Theo Albrechtovi patří podle odhadů magazínu Forbes mezi dvacet nejbohatších lidí planety – majetek každého z nich se odhaduje mezi 17 a 20 miliardami dolarů.
Bratři, dnes osmdesátníci, začali rozjíždět první obchody v Německu už po druhé světové válce. V šedesátých letech se rozhádali kvůli tomu, zda v obchodech prodávat cigarety, či ne, a od té doby existují dvě nezávislé větvě, a to Aldi Nord a Aldi Süd neboli Hofer. Jméno Hofer pochází z původně rakouského řetězce, který Aldi převzalo.
Za celou dobu až dodnes to byla jediná koupě konkurenta, kterou kdy Aldi udělalo. Jinak jde vždy cestou výstavby vlastních obchodů. I u Česka proto lidé z byznysu pochybují, že by se Aldi od této strategie odchýlilo, i když by to bylo jednodušší než hledat desítky dobrých pozemků.
