Boj proti vyvádění nezdaněných peněz do zemí, kde se neplatí žádné daně, je v Česku na samém začátku. Symbolické přilepšení státní kase mají od příštího roku přinést ti, kteří si peníze vyvádějí napřímo do daňových rájů. Za nezdaněný "penězovod" na účet například na Seychelách prostřednictvím platby za těžko prokazatelné fiktivní služby se bude místo dnešní srážkové daně 15 procent od ledna platit 35 procent. Stát od toho očekává o miliardu víc, přitom například na vyšší DPH chce vybrat o 16 miliard korun více.
Takto jednoduché platby však dělají jen "malé ryby", kterým se nevyplatí zaměstnat poradenské firmy vytvářením sofistikovaných daňových schémat, pak je totiž prokazování trestného činu mimořádně složité. Příkladem může být vyšetřování finančníka Davida Berana, který si od poradenské Ernst & Young nechal vytvořit strukturu firem končících na ostrově Man. Podezření na únik ve výši téměř 200 milionů korun skončilo odložením případu (více o případu čtěte zde).
Daňové plánování není nelegální, pokud ovšem důvody pro zahraniční struktury nejsou čistě kvůli útěku před daněmi. "V evropských daňových rájích, jako je Nizozemsko, Lucembursko nebo Kypr, je flexibilnější obchodní legislativa, je například možná výplata dividend v průběhu roku, rychlejší zakládání a likvidace společností, nižší náklady na běžnou správu," vyjmenovává výhody David Borkovec z poradenské PwC.
Výměna informací se zahraničím není nic nového
Velké ryby nicméně zůstávají mimo dosah českých daňových úředníků. Například švýcarské vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti, které odhalilo, že na účty Čechů do švýcarského daňového ráje bylo vyvedeno nelegálních 12 miliard korun. Zatím není jasné, zda český stát z peněz něco uvidí (více o kauze MUS čtěte zde).
Co je daňový ráj?Podle definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí stát splňovat čtyři znaky, aby mohl být prohlášen za daňový ráj: 1) vybírá fakticky nulové daně |
Od roku 2010 ministerstvo financí uzavírá dohody o výměně informací s daňovými ráji. První informace by mohly přijít až příští rok, kdy vstoupí v účinnost dohody s ostrovem Man, Jersey, Britskými Panenskými ostrovy a Bermudami. Dalších pět smluv je sjednaných, čekají na ratifikaci. Výměna informací o českém nezdaněném majetku v zahraničí však není nic nového. Daňová správa má možnost o ně žádat u více než 80 zemí, se kterými máme smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.
"Jde o informace o obchodních a bankovních transakcích, půjčkách, úrocích, příjmech, majetku," upřesňuje Jaroslava Musilová z Generálního finančního ředitelství. Loni úředníkům prošlo rukama 1 100 dopisů, ať už žádostí o informace nebo odpovědí na žádosti z ciziny. Výměna probíhala hlavně s Německem a Slovenskem.
Hlavní odpovědnost zůstane na ministerstvu financí
Na základě smluv s daňovými ráji však Česko nedostane na podnose seznam Čechů, kteří mají v cizině či v daňovém ráji své účty. Daňová správa bude muset žádat o informace ke konkrétnímu člověku a dokázat, že mají sloužit ke stanovení jeho daňové povinnosti. "To snižuje jejich využití, většinou nemáte dostatek informací, abyste mohli formulovat žádost ke konkrétní osobě. Bude záležet na ochotě daňových rájů vyjít vstříc," říká právník Radek Buršík z poradenské Deloitte.
Největší odpovědnost za úspěšné tažení na daňové ráje tak bude ležet stejně jako dnes na ministerstvu financí. "Skutečná cesta spočívá v rozvoji daňové správy, jejích lidských a technických zdrojů, aby vůbec dokázala žádosti podávat a obdržené informace využít," říká Radovan Zídek, daňový odborník z ministerstva financí vyslaný Českem do Globálního fóra OECD pro výměnu informací v daňové oblasti.
