daně

daně | foto: MAFRA

Češi loni nahlásili finančním úřadům rekordní nezdanitelné příjmy

  • 18
Za rok 2019 nahlásilo 4 126 lidí příjmy osvobozené od daně ve výši téměř 140 miliard korun. To je za dobu pětiletého fungování ohlašovací povinnosti zatím nejvyšší číslo. Týká se to dědictví, prodeje firem a­ oddílů v nich, prodeje akcií či výher v loterii.

Finanční správa nezveřejňuje, z jakých druhů příjmů jaká část peněz pochází. Zjednodušeně se dá konstatovat, že se bohatým Čechům loni extrémně dařilo. Jedním z důvodů, proč částka meziročně tolik narostla (ze 120 miliard v roce 2018), může být mezigenerační výměna ve firmách. 

Řada podnikatelů z devadesátých let převádí firmy na děti, případně pokud nemají následníky, prodávají své podíly investorům. Po minimálně pěti letech držení firemního podílu je takový prodej od daně z příjmu osvobozen.

Do rekordní osvobozené částky se mohly promítnout některé z velkých, mediálně známých transakcí v uplynulém roce. 

„Řádově stovky milionů až jednotky miliard mohli utržit jednotliví vlastníci za odprodej svého podílu v letenkovém portálu Kiwi.com, za prodej podílu v třebíčském výrobci kogeneračních jednotek Tedom nebo za prodej českého herního studia Warhorse Studios, které vyvinulo úspěšnou hru Kingdome Come,“ říká Luděk Plíšek, projekt manažer společnosti Redbaenk, která se zabývá poradenstvím při prodeji firem. Konkrétní částky nejsou vždy známy ani datum, ke kterému dostanou původní majitelé zaplaceno.

Praha přiznala o 50 procent více příjmů

Nejvíce hlášení podali podle očekávání milionáři v Praze. Šlo o 83 miliard korun, které získalo až 1 661 lidí (někdo může být započítán dvakrát, protože mohl podat více hlášení za několik různých příjmů), a bylo to o polovinu více než rok předtím. Nejnižší počet milionářů eviduje tradičně Karlovarský kraj – 53 lidí zbohatlo o 937 milionů korun.

Hlášení o nezdanitelných, přesněji osvobozených příjmech (zlidověl pro to pojem „majetková přiznání“) musejí bohatí Češi podávat finančnímu úřadu už pátým rokem. Jde o příjmy, které se nemusejí psát do daňových přiznání, protože jsou od daně osvobozené a zároveň jsou vyšší než pět milionů. 

Patří sem dědictví a dary mezi příbuznými, převody podílů a akcií firem. Úřady o­ nich nemají přehled, protože nejsou zapsány ve veřejných rejstřících. Vloni to byly ještě výhry v loterii.

Finanční úřad nechce prozradit, jaká byla nejvyšší přiznaná částka v „majetkovém“ přiznání – má mlčenlivost. „Nejvyšší oznámená částka je natolik jedinečná, že by mohla o dotyčném vypovědět tolik, aby mohl být identifikován on nebo transakce,“ uvedl Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.

Legální miliardy bez daně

Bohatí lidé by tento od daně osvobozený majetek měli přiznávat ve vlastním zájmu. Pokud to neudělají, riskují vyšetřování ze strany finančního úřadu kvůli podezření, že příjmy nezdanili, a tedy nabyli nelegálním způsobem. Jde o proceduru prokazování původu majetku.

60 lidí muselo hájit majetek

Berní úřad na podezřelý majetek narazí, když třeba analyzuje daňové podvody na DPH, a také dostává podněty od veřejnosti a jiných orgánů veřejné správy.

Od roku 2016, kdy zákon o prokazování původu majetku začal fungovat, analyzovala finanční správa více než tisícovku podnětů na pochybné příjmy. Jen zlomek podezření byl opodstatněný. Ve finále správa poslala 60 lidem celkem 66 výzev k prokázání příjmů. Někteří z ­nich již své příjmy obhájili, další museli zaplatit anebo u nich šetření zatím běží. Na dodanění včetně 20 procent penále vybral úřad zatím bezmála 21 milionů korun.

Část vyzvaných se s berňákem soudí. Loni padl u nejvyšší soudní instance – Nejvyššího správního soudu – první rozsudek v případu prokazování původu majetku. Podnikatelka L. Š. přiznala příjmy ve výši půl milionu korun. Jenže finanční úřad spočetl nárůst jejího majetku a spotřeby za dané období na mnohem víc – 14 milionů korun: pořídila pozemek v obci poblíž Zlína, kde postavila rodinný dům s bazénem. 

Dále na sebe má napsaná dvě osobní auta a ze svého bankovního účtu utratila sedm milionů korun, zjistil finančák. V listopadu 2017 ji proto vyzval k prokázání původu majetku. Soud potvrdil, že je povinna původ doložit, řízení s ní běží dál.

Stát tak dokáže poměrně dohlédnout na majetkové poměry lidí. „Správce daně byl schopen... získal informace o pohybech na bankovních účtech poplatníka od roku 2010, o jeho nemovitém majetku a ­jeho kupních nebo tržních cenách, registrovaných automobilech a o příjmech z výdělečné činnosti i­ příjmech vyplácených z veřejného rozpočtu,“ konstatovala k rozsudku v komentáři na webu advokátka Hana Erbsová z poradenské společnosti Arrows.