ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Domácnostem rostly příjmy, propad ekonomiky byl i tak loni rekordní

  • 39
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností loni reálně vzrostl o 2,8 procenta. Uprostřed pandemie však spotřeba na obyvatele meziročně poklesla. I to byl důvod, proč se loni HDP propadl nejvíc za existenci samostatné České republiky, o 5,6 procenta.

Údaje vycházejí z podrobných čtvrtletních sektorových účtů, které zveřejnil Český statistický úřad.

„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.

Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové se na růstu míry úspor odrazilo uzavření kamenných obchodů a s tím spojený pokles výdajů. „Vzhledem k tomu, že obchody byly uzavřeny v podstatě celé první čtvrtletí a většině domácností se zvýšil disponibilní důchod v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, je možné, že rekordní výsledek bude v prvním letošním čtvrtletí ještě pokořen,“ dodává.

Do sektorových účtů za 4. čtvrtletí 2020 byly zapracovány i nové údaje za sektor vládních institucí, čímž ČSÚ zpřesnil odhad temp růstu hrubého domácího produktu. HDP klesl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,8 procenta, ale ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupl o 0,6 procenta. Výsledný propad za rok 2020 o 5,6 procenta se však nezměnil, ten úřad potvrzoval už dříve.

Veřejné finance ve schodku

Kvůli pandemii se do hlubokého schodku dostaly veřejné finance, jejichž deficit dosáhl 6,2 procenta hrubého domácího produktu, uvedl rovněž Český statistický úřad. V roce 2019 přitom vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh loni podle zveřejněných údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

„V důsledku negativního výhledu veřejných rozpočtů lze předpokládat, že v letošním roce veřejný dluh už brzy překoná hranici 40 procent a na konci roku zřejmě dosáhne historického maxima 45 procent.  I přes takto rychlý vzestup zadlužení bude Česká republika stále patřit mezi nejméně zadlužené země EU,“ shrnul analytik ČSOB Petr Dufek.