Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 288,5 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací. Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 585,5 miliardy korun, meziročně se snížila o 126,5 miliardy korun.
Investice do dluhopisů jsou teď sázkou na jistotu, říkají experti |
Stát své finanční potřeby řešil zejména emisemi dluhopisů splatných v rozmezí pěti a deseti let, které vydal v objemu 330,3 miliardy korun. Hrubá emise dluhopisů splatných za víc než deset let měla objem 164,4 miliardy korun, u dluhopisů se splatností do pěti let to bylo 23,2 miliardy korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci loňského roku vzrostla o 0,2 roku na 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak přiblížila cíli ministerstva financí, který byl 6,5 roku.
Výpověď bez udání důvodu? NERV radí vládě modernizovat zákoník práce |
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 68,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 18,8 miliardy korun. Do vyšších výdajů se podle ministerstva financí promítla hodnota státního dluhu, která v posledních třech letech významně vzrostla, ale také vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
