Loni byl na konci prvního měsíce roku deficit státního rozpočtu 6,8 miliardy korun, k čemuž přispěly velkou měrou kompenzace vysokých cen energií. Rozpočet v lednu v minulosti zpravidla byl přebytkový, za poslední čtyři roky ale skončilo hospodaření prvního měsíce ve schodku hned třikrát. Kromě loňska se to stalo také v letech 2020 a 2021.
„Vzhledem k letošnímu startu na záporné hodnotě lze očekávat v následujících měsících postupné prohlubování deficitu, a to minimálně do konce letošního května. Důležitým faktorem bude i další ekonomický vývoj, kdy v posledních měsících dochází u ostatních institucí spíše ke zhoršování výhledů a posunu odhadů na růst v roce 2024 do blízkosti jednoho procenta. To by následně mohlo negativně ovlivnit stranu příjmů a dostat letošní plán na deficit ve výši 252 miliard pod tlak,“ uvedl analytický tým Raiffeisenbank.
K tomu ekonom poradenské společnosti Deloitte Václav Franče dodává, že schodek pro letošní rok byl plánovaný na základě předpokladu ekonomického růstu zhruba o dvě procenta. O polovinu horší výkon by tak mohl pro rozpočet znamenat potíže. Přesto ale Franče nečeká, že by plán vláda musela výrazně překročit. „Již loni ministerstvo financí ukázalo, že v případě nepříznivého vývoje státního rozpočtu si vybere rekordně vysokou dividendu z ČEZ,“ vysvětluje Franče. Ministr financí ale na dotaz iDNES.cz už dříve uvedl, že s rekordní dividendou pro letošek nepočítá.
Velké otazníky se nicméně podle Frančeho vznáší nad dlouhodobým vývojem veřejných financí. „Vláda totiž včera oznámila záměr postavit čtyři nové jaderné reaktory, ale opravdu není jasné, jak bude takto obrovský výdaj financovat,“ vysvětluje.
Vláda chce nabídky na čtyři nové bloky místo jednoho. Westinghouse je ze hry |
Lednové příjmy dosáhly 147,5 miliardy korun, meziročně byly o 11,5 procenta vyšší. Výdaje za první měsíc roku byly 173,5 miliardy korun, o 24,7 procenta víc než v roce 2023.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 5,5 procenta (+3,1 miliardy).
Země skrytých dluhů. Česku se daří, ale tlumí ho podfinancované obory |
Do inkasa daně z přidané hodnoty, které je meziročně vyšší 2,2 miliardy, se pozitivně promítá růst cen. Dopad změn v DPH, které zavedl ledna 2024 konsolidační balík, se vzhledem ke splatnosti daně promítne až v dalších měsících.
O více než dvacet procent jsou oproti vyšší také příjmy ze spotřebních daní, a to zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů a lihu.
„Z pohledu příjmů nelze ještě uceleně hodnotit dopady konsolidačního balíčku, kdy například vyplacené mzdy během ledna se vztahují k prosinci a více jak 13procentní nárůst u daně z příjmů fyzických osob spíše reflektuje růst mezd. Stejně tak u inkasa daně z přidané hodnoty, kvůli splatnosti daně, reflektuje nárůst spíše dopady vysoké inflace a možného meziročního růstu spotřeby,“ dodává analytický tým Raiffeisenbank.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 34,4 miliardy korun. Pro jejich tempo byl určující růst běžných výdajů, které navýšila záloha regionálnímu školství. Vliv měly i dotace na obnovitelné zdroje energie nebo výplata sociálních dávek tradičně v čele s důchody. Náklady na ně meziročně stouply o 3,5 miliardy, tedy o šest procent. Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 procenta.
Vzrostly výdaje na příspěvek na bydlení, a to o 0,6 miliardy. Čerpání ostatních dávek prozatím podle údajů ministerstva financí nevybočuje od vývoje předchozího roku.
„Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 miliardy korun na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než deset miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
