Česká národní banka má stamiliardové ztráty. Mění investiční strategii

  • 118
Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. ČNB ve čtvrtek oznámila, že v rámci nové strategie rozdělí investování devizových rezerv na dvě části.

Zhruba 45 procent devizových rezerv centrální banka investuje pouze do aktiv v eurech a USD. Druhou část investuje například do hypoték krytých evropskými dluhopisy. ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016.

Eura a americké dolary si Česká národní banka nechá proto, aby byly vysoce likvidní, tedy rychle dostupné pro hladké fungování měnové politiky. Druhou část rezerv, takzvané investiční tranši, hodlá ČNB využívat pro dlouhodobější investování, které je zaměřeno na větší výnos. V této části rezerv by ČNB měla vedle eura a amerického dolaru investovat i do aktiv v kanadském dolaru, australském dolaru a švédské koruně. Vyplývá to z dnešního vyjádření guvernéra ČNB na stránkách banky. 

„Z investičního hlediska dává toto rozhodnutí smysl. Obrovské devizové rezervy držené v eurech nepřinášejí žádný výnos, a spíše naopak, ztrácejí hodnotu kvůli inflaci. ČNB se je tak logicky snaží zhodnotit. Podobnou strategii využívají i jiné centrální banky. Například Bank of Japan přímo nakupuje cenné papíry ETF, Švýcarská národní banka nakupuje v obrovském objemu americké a evropské akcie a americká centrální banka Fed drží enormní množství dluhopisů, které stále přinášejí výnos vyšší než peníze na účtech,“ uvedl Peter Bukov, hlavní analytik TopForex.

ČNB sice může podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem. „Ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen ‚imaginární‘ a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí,“ uvedl. Problém vysokých ztrát ČNB kvůli intervencím by přitom podle něj bylo možné částečně vyřešit aktivnější správou devizových rezerv, což ČNB ve čtvrtek oznámila.

Bilionové nákupy

ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 17,8 miliardy korun více, než na konci listopadu, a o 953,6 miliardy více, než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.

Beze změny. ČNB nechala základní úrokovou sazbu 0,5 procenta

V eurech činí devizové rezervy zhruba 124 miliard eur. V investiční části rezerv tak bude 64,8 miliardy eur a v likvidní 56,7 miliardy eur.

„Změna spočívá právě v tom, že dnes máme  mnohonásobně - cca pětinásobně - větší devizové rezervy. To nám umožňuje v podstatě ten obrovský balík rozdělit tak, abychom spolehlivě zajistili dostatečné množství likvidních rezerv, které budeme používat pro nutné, řekněme bezpečné fungování z hlediska měnové politiky,“ uvedl Rusnok. Podle něj při rozdělení devizových rezerv vycházela ČNB z metodiky Mezinárodního měnového fondu.

Nakoupí ČNB dluhopisy soukromých firem?

První část rezerv se tak podle guvernéra orientuje na krátkodobé investování, tedy na instrumenty peněžního trhu. „Prakticky to znamená krátké dluhopisy, pokladniční poukázky těch řekněme nejspolehlivějších zemí evropských i mimoevropských a operace s centrálními bankami - repo operace nebo i depozitní operace,“ uvedl Rusnok. Investiční část kromě těchto tradičních nástrojů bude použita i na další investiční nástroje jako například hypotékami kryté dluhopisy vydané v Evropě. „Můžou to být do budoucna třeba i korporátní dluhopisy nějaké kategorie, ale zatím to rozhodnutí nepadlo,“ dodal. Zároveň upozornil, že ČNB neuvažuje o zvýšení maximálního 10procentního podílu investic do akcií.

„Lze očekávat, že pokud se ČNB pro investici do firemních dluhopisů odhodlá, zvýší se poptávka po korporátních dluhopisech a tím i jejich cena,“ uvedl Jiří Mesároš, jednatel serveru dluhopisy.cz

KOMENTÁŘ: Český fond národního bohatství je nesmysl

Rusnok také uvedl, že v tuto chvíli centrální banka neuvažuje o odprodeji části devizových rezerv. „Přece jenom jsme stále v nějakém, já bych řekl, tranzitorním období po opuštění kurzového závazku a teprve na počátku normalizace měnových podmínek nejen u nás, ale o to více i v jiných částech světa relevantních pro náš měnový vývoj. Takže z tohoto pohledu je ta věc asi zatím předčasná,“ uvedl.

Předloni ČNB vykázala zisk 46,5 miliardy korun, o rok dříve uzavřela hospodaření se ztrátou 549 milionů korun. Část zisku centrální banka využila na uhrazení ztráty, zbytek převedla do rezervního fondu. V něm by tak mělo být zhruba 60 miliard Kč.

Nová strategie by přitom podle Rusnoka měla přispívat k lepšímu hospodaření centrální banky. „Nicméně není to nějaký jednoznačný a zásadní jediný cíl, my se neorientujeme pouze na výnos. My se vždycky budeme především v devizových rezervách orientovat na bezpečnost, ať už je to v té či oné tranši,“ uvedl.