Guvernér Jiří Rusnok si z velkého množství peněz na účtech České národní banky na první pohled těžkou hlavu nedělá. Pouze uvažuje, jak rezervy rozdělit na (historicky obvyklé) úložky krátkodobější, které ale moc nevydělají, a dlouhodobější a rizikovější – třeba akcie, které by něco vynést mohly. To je správně.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management
S mnohem bizarnějším nápadem přišel bývalý guvernér Zdeněk Tůma. (Dlužno však dodat, že stávající guvernér Rusnok s ním slovy „líbilo by se mi“ souhlasil.) Vláda by prý mohla část devizových rezerv koupit a vznikl by – po vzoru Norska či arabských zemí – fond národního bohatství. Což je naprostý nesmysl.
Skutečný „suverénní“ fond přece typicky vzniká (z devadesáti procent) jako důsledek těžby komodit (obvykle ropy), které jsou vyčerpatelné a o kterých stát ví, že jednou dojdou. Mohl by také vzniknout jako důsledek série přebytkových rozpočtů, což je ale pouze teorie: každá vláda by přebytky průběžně spíše rozdávala, než aby občany přesvědčila, že je lepší střádat do kasičky a třeba investovat v zahraničí.
Vývoj devizových rezervNa konci října 2013, tedy před zahájením intervencí ČNB, byla výše devizových rezerv 894,8 miliardy korun. Na konci dubna 2017 – po ukončení intervencí – už rezervy tvořily devizy za 3,351 bilionu. Během tří a půl roku tak vzrostly o 274 procent (vývoj devizových rezerv na stránkách ČNB). Rezervy jsou tvořeny z 65 procent cennými papíry a z 21 procent vklady u jiných centrálních bank (podrobnější struktura). |
Ano, existují suverénní fondy (Čína, Singapur), které vznikly na správu devizových rezerv. Ale růst devizových rezerv v těchto zemích nebyl primárně výsledkem krátkodobé měnově politické manipulace s kurzem. Nebo si snad někdo myslí, že se můžeme k národnímu bohatství dopracovat skrze nekrytou emisi České národní banky?
Ta navíc ani neví, zda nebude devizové rezervy potřebovat na obranu koruny. Co když se ti, kteří si korunu koupili s nadějí, že posílí á la švýcarský frank v lednu 2015, rozhodnou ji prodat? Spekulativních pozic je v koruně tak minimálně za 750 miliard korun, což už by s kurzem dokázalo pořádně zamávat.
A nakonec: jaký je rozdíl, zda rezervy investuje centrální banka, nebo nějaká nová vládní instituce? Co přesun z levé kapsy státu do pravé přinese? Tedy kromě toho, že by bylo kde uklidit pár nepotřebných zasloužilých politiků a že by na nový fond měla vláda mnohem větší dosah než na (ze zákona) nezávislou Českou národní banku.
