Česká národní banka bude dnes rozhodovat o úrocích. Zda je zvedne či ne, je nejisté.

Česká národní banka bude dnes rozhodovat o úrocích. Zda je zvedne či ne, je nejisté. | foto: Profimedia.cz

ČNB řeší dilema: zvýšit úroky, či ne?

  • 27
"Nevím. Bude to těžké. Ještě nejsem rozhodnut. Ať teď uděláme cokoli, bude to za rok hodnoceno špatně." Takové hlasy zaznívaly v poslední době od centrálních bankéřů k tomu, zda dnes úroky zvýší, či ne.

Dilema je velké a jisté je, že rozhodování bankovní rady České národní banky bude hodně těžké. Vyhraněný názor má podle ekonomů zřejmě jen viceguvernér Luděk Niedermayer a Robert Holman.

První z nich bude dnes o úrocích hlasovat naposledy, protože koncem února z banky odchází.

Niedermayer dostojí zřejmě své pověsti a bude pro zvýšení úroků. Naopak jeho kolega Holman se vyjádřil proti jejich růstu.

"Z prohlášení ostatních centrálních bankéřů zaznívá spíš, že vyčkají s konečným rozhodnutím až na jednání rady," říká ekonom ING Bank Vojtěch Benda. Dodává přitom, že někteří bankéři si oblíbili tak barvité metafory, že jen těžko jde rozpoznat, co tím vlastně myslí.

Analytici sázejí spíš na růst sazeb
I přes velkou nejistotu se ekonomové domnívají, že úroky nakonec o čtvrt procenta stoupnou. Základní sazba je dnes 3,5 procenta.

Bankéři se ale dnes budou muset prokousat horou důvodů pro i proti, které se za poslední měsíce nakupily. Ještě začátkem ledna to vypadalo celkem jednoduše. Ceny v prosinci rostly, hlavně kvůli potravinám, o více než pět procent a za leden se očekává ještě větší vzestup.

Inflace tlačí na růst
Pokračuje totiž růst cen některého jídla, kam se navíc promítá i o čtyři procenta vyšší daň z přidané hodnoty. Ta navýšila i ceny například v dopravě. K tomu je nutno připočíst zdražující energie a nové poplatky ve zdravotnictví. Ty mají podle statistiků vyhnat inflaci nahoru až o půl procenta.

Když se to vše sečte, vychází podle předpokladů ekonomů za leden růst cen vyšší než šest procent. Toto číslo ovšem s jistotou dnes bankéři ještě znát nebudou. Statistici je totiž zveřejní až v pátek. Musí se tak spolehnout na své předpovědi a čich.

Na české poměry devět let nevídaný růst cen je nicméně poměrně jistý. Zvýšení úroků jako prostředek na jeho zkrocení tak vypadal ještě před měsícem jako nejlepší řešení.

Hrozba recese USA stahuje sazby zpět 
V průběhu ledna se ale začaly propadat finanční trhy, začalo se mluvit o zpomalení americké ekonomiky. Tamní centrální banka se pustila rychle do snižování úroků, aby zabránila útlumu. Evropští bankéři sice tak pohotoví nejsou, i oni však začali hovořit o zvyšování úroků kvůli inflaci opatrněji.

Na tyto důvody potom začali poukazovat i někteří čeští bankéři.

"Hrozba recese v USA, která se může přenést do Evropy, by nás měla spíše odrazovat od zvyšování úrokových sazeb," uvedl například koncem dubna člen bankovní rady Robert Holman pro server iHNed.

Koruna se včera dostala na nový rekord 25,55 koruny za euro. Také to by mohlo ovlivnit rozhodování bankéřů.

Dalším důvodem pro zdrženlivost při zvyšování úroků je posilující česká koruna. Ta se včera dostala na nový rekord. Kurz pomáhá centrální bance v její práci, protože drží na uzdě ceny dováženého zboží. Někteří analytici nicméně očekávají, že v první čtvrtině roku by kurz mohl pro změnu oslabovat.

Lidé se také budou více krotit při útratách, protože část z jejich rostoucích příjmů jim ukradnou vyšší ceny v obchodech.

Naopak pro zvýšení úroků mluví ještě jedna dlouhodoběji plánovaná změna. ČNB se zavázala držet inflaci v určitých mezích, dosud na třech procentech. Od roku 2010 se ale tento cíl snižuje na dvě procenta. Na to musí začít ČNB brzy myslet, protože dostat růst cen do této polohy bude jednak chvíli trvat a jednak si to bude žádat razantnější akci.

Bankéři odkryjí karty Kromě jedné derniéry bude dnešní zasedání bankovní rady i trochu premiérové. Poprvé po něm totiž bankéři odtajní, kdo jak hlasoval. Dosud zveřejňovali jen celkový počet lidí pro a proti návrhům.

Ekonomové si od toho slibují, že bankéři si budou muset dávat větší pozor, aby jejich komentáře seděly s tím, jak pak skutečně hlasují.

"Obávám se ale, že budou i více zamlklí v obavě z možného dodatečného mediálního pranýře," říká ekonom České spořitelny Martin Lobotka. "Jejich sdělení budou mnohem opatrnější a mnohoznačnější. Což už ostatně započalo v lednu," dodává i Benda z ING.

Jak se bankéři rozhodnou?

Guvernér ČNB Zdeněk TůmaZdeněk Tůma, guvernér ČNB
Není to jasné. V půlce ledna říkal, že neví, jak bude hlasovat. Loni v červnu to byl právě jeho hlas, který zvedl úroky, když byla bankovní rada nerozhodná.

Viceguvernér ČNB Miroslav SingerMiroslav Singer, viceguvernér ČNB Chce inflaci vrátit do předchozích limitů. Nechce ale ekonomiku příliš dusit vyššími úroky. Podle analytiků může vyšší sazby podpořit.

Luděk Niedermayer, viceguvernér ČNB

Luděk Niedermayer, viceguvernér ČNB
Hlasuje dnes naposledy. Je spíše pro zvýšení úroků.

Robert Holman, člen rady
Vyjádřil se proti růstu úroků.

Mojmír Hampl, člen rady
Úroky jsou už podle něj dnes skoro na maximu. Skok v inflaci považuje za jednorázový výkyv, který odezní. Úplně rozhodnut ale není a hlasovat může jak pro ponechání, tak pro zvýšení.

Vladimír Tomšík, člen rady
Zvýšení sazeb spíše nepodpoří. Řekl, že ČNB by neměla reagovat na růst cen zpětně. Pozn.: Ze dvou zbývajících bankéřů je známý názor Roberta Holmana, kterého ekonomové tipují na toho, kdo pro vyšší úroky ruku nezvedne.

Pavel Řežábek, člen rady 
K dnešnímu jednání se nevyjádřil.