Josef Korbel pracoval přes 34 let v Plzeňském Prazdroji jako technolog a sládek výzkumného pivovaru. Od loňska je na volné noze a živí se poradenstvím v oboru. Za tu dobu už pracoval pro pivovary v Ázerbájdžánu a ve Vietnamu.
"Ve Vietnamu jsem strávil tři měsíce. Pracoval jsem tam pro místní restaurační minipivovar, ve kterém zaváděl technologii i výrobu piva můj plzeňský kolega Josef Krýsl," řekl Korbel.
V zahraničí si přišel na velmi slušné peníze, kolik si vydělal ale prozradit nechtěl. Víc než samotných peněz si prý cenil především fér přístupu, ze strany majitelů pivovaru. "S tím jsem byl opravdu velmi spokojen. Měl jsem zajištěné veškeré služby, ubytování v prvotřídním hotelu. Majitelé se chovali velmi korektně a splnili vše co slíbili," popsal Korbel.
Ne všichni majitelé pivovarů se ale chovají fér. Josef Korbel se o tom přesvědčil v Ázerbájdžánu, kde rozjížděl výrobu v restauračním minipivovaru v Baku a strávil tam téměř tři měsíce. "Když jsem odtamtud odjel, majitelé pivovaru zřejmě využili toho, že už jsem pryč a nezaplatili mi jednu fakturu," dodal Korbel.
Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nyní ve světě pracuje minimálně padesát českých sládků. Největší zájem o ně mají hlavně pivovary v Rusku, Vietnamu, Japonsku, na Balkáně nebo v USA. "Sládky si najímají především restaurační minipivovary, které nyní zažívají boom v Česku i ve světě. Jen v Rusku nyní pracuje podle mých informací asi deset sládků," řekl Veselý.
A co sládky do zahraniční táhne? Podle Veselého jsou to jednak vyšší výdělky a také možnost uplatnění. Po roce 1989 totiž v Česku postupně skončilo 23 pivovarů a někteří sládci tak přišli o práci.
"Platy jsou v zahraničí samozřejmě lepší než v Česku. Vím třeba, že v roce 1996 si sládek v Rusku mohl přijít asi na 2000 dolarů," dodal Veselý. To je při současném kurzu amerického dolaru přes 42 tisíc korun.
