Ty nemusí číst třeba ani studenti technických vysokých škol, kde si zástupci věhlasných společností téměř podávají dveře.
"Na škole působí kariérní centrum, řada firem studentům poskytuje stipendium, snaží se je cíleně oslovovat už během studia. Dobře to funguje u firem z oblasti IT a třeba u bank," tvrdí rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček.
Jedním ze studentů ČVUT, který už dostal možnost na vlastní kůži vyzkoušet, jak to chodí u elitních podniků, je i Filip Ornstein.
Jeho cesta do IBM, kde pracuje student třetího ročníku elektrotechnické fakulty na částečný úvazek, vedla přes akci Student research project. Tu organizuje oddělení pro hlasové technologie a systémy při IBM. Firma zadá témata prací a odborníci pomáhají studentům s jejich vypracováním.
"Naše oddělení se zabývá rozpoznáváním řeči, ale i tím, jak se řeč používá v rozhraních mezi člověkem a počítačem. Podobná témata pak nabízí i projekt," vysvětlil Tomáš Macek z IBM.
Tým Filipa Ornsteina zvítězil předloni na podzim s projektem na hlasové ovládání telefonu. A u oboru zůstal i v IBM.
"Teď mám na starosti projekt, v němž k obrázkům či k videu přiřazuji klíčová slova, podle kterých se dá obsah rychle vyhledat hlasem," popsal Filip. V praxi by se jeho bádání mohlo využít například pro slovník, výukový program nebo vyhledávání v mapě.
Filip pracuje pro IBM nanejvýš dvacet hodin týdně, většinou z domova. Prioritou je pro něj zatím škola.
"Nabídka práce u IBM mě překvapila. Zatím ale nepřemýšlím nad tím, zda mi to do budoucna přinese jistotu pracovního místa – to nezáleží jen na mně," říká Filip.
Dobře si však uvědomuje, že za prací pro nadnárodní počítačový gigant je skryta lákavá odměna. "Je to pro mě hodně prestižní záležitost, mít zde možnost uplatnění."
Lovci talentů
Zástupci IBM přiznávají, že hledání talentovaných lidí mezi studenty je pro ně zajímavým způsobem, jak získat budoucí zaměstnance.
"Klasický výběrový systém za pomoci agentur a posílání životopisů je pomalý a nespolehlivý, protože za tu chvíli se lidé nepoznají. Když ale někdo chvíli pracuje na nějakém projektu, hned se líp zjistí, zda je šikovný, nebo ne," uvedl Macek.
Zařazení studentů do pracovního procesu se nebrání ani školy. "V poslední době organizujeme pravidelná setkání s firmami, rozjíždějí se také společné výzkumné projekty," sdělila Jitka Vanýsková z brněnského Vysokého učení technického.
Na Vysokou školu ekonomickou se zase při lovu talentů zaměřují auditorské firmy. "Takzvaná velká čtyřka – KMPG, Deloitte, PricewaterhouseCoopers a Ernst & Young – má ten systém hodně dobře propracovaný," dává příklad Aleš Křížek, ředitel české pobočky agentury Robert Half International, která se zabývá i headhuntingem – čili "lovem" konkrétních vynikajících zaměstnanců.
Podle Křížka dostanou studenti po nástupu do auditorské firmy plat mezi 25 a 30 tisíci, rychle je ale čeká výrazný růst. "Není problém se během tří let dostat na dvojnásobek." Na začátku platí ve firmách jasné pravidlo: Kdo během roku nepovýší, odchází.
Chybějí kvalitní strojaři i obchodníci
S nástupními platy kolem třiceti tisíc mohou počítat i mladí strojaři, energetici či stavaři. "Stále je však hodně studentů, kteří se domnívají, že nejvýnosnější je studovat práva či management, ale přitom mají na techniku talent, který nevyužijí," říká rektor ČVUT Havlíček.
Přitom pracovní trh je po absolventech technických škol čím dál hladovější. "Když firma nabídne místo právníka za dvacet tisíc, má hned dvacítku zájemců. Když za dvojnásobek hledá třeba strojaře, bude ráda, když se jí přihlásí dva," tvrdí Jitka Vanýsková.
Pokud však chtějí firmy už hotového odborníka, musí často využít služeb "lovců hlav".
"V Česku chybějí špičkoví obchodníci – především lidé do přední linie, tedy ti, kteří získávají významné zakázky třeba i u státních institucí," říká Křížek.
Špičky v tomto oboru si snadno přijdou i na sto tisíc měsíčně. Hodně peněz – i přes polovinu – však tvoří výkonnostní odměny.
Právě potřeba získávat špičkové obchodní zástupce žene podle Křížka nahoru platy u farmaceutických společností. "Jde tam především o obchod, vyrábí se minimálně."
Obchodník také mnohem snadněji kývne na lákavou nabídku od konkurence než třeba programátor. "Pro lidi u počítačů je hodně důležité, aby je práce bavila," upozorňuje Křížek.
"Zato správný obchodník si vždycky rád vyslechne nabídku," dodal.
