Větrné elektrárny na severu Německa vyráběly dva dny kvůli silnému větru větší množství elektřiny než obvykle. Ta potom protekla do české rozvodové sítě a hrozilo, že odřízne některé regiony od elektřiny.
"Rozsah black-outu se nedá nikdy přesně určit. Teoreticky to může udělat i řetězovou reakci," řekla iDNES.cz mluvčí České energetické a přenosové soustavy (ČEPS) Jana Jabůrková.
Nadvýroba elektřiny není u větrných elektráren výjimečná a existuje zákonná povinnost přebytečnou energii z větrníků vykupovat.
Tentokrát ale přetlak trval dva dny, což není obvyklé, a místo 200 MW začalo do tuzemské soustavy proudit více než sedminásobné množství. Aby ČEPS zabránila zhroucení sítě, musel její speciální tým regulovat výrobu v elektrárně Prunéřov II.
Škody platí elektrárnám domácnosti
Škody v těchto případech hradí elektrárnám právě provozovatel přenosové soustavy a promítají se do cen elektřiny pro spotřebitele.
"Pravděpodobnost, že se obdobné kritické situace budou opakovat, je velmi vysoká. Společnost ČEPS má připraveny scénáře krizových opatření a dlouhodobých řešení," uvedla Jabůrková.
Podle provozovatele přenosové soustavy je situace dána nedostatečnou regulací větrných elektráren. "Nikdo z nás nikdy netvrdil, že by byl proti větrným elektrárnám, ale musí se podporovat i další kroky. To znamená, že elektrárny musí být řiditelné, což v tuto chvíli nejsou," dodala mluvčí ČEPS.
