Před množícími se krádežemi identit varoval Finanční analytický útvar ministerstva financí (FAÚ). Falešné účty vznikají hlavně v některých internetových bankách, které založení účtu bez přímého ověření osobních údajů umožňují. Právě toho podvodníci zneužívají.
Kvůli riziku z možného praní špinavých peněz na účtech otevřených pravděpodobně na základě podvodně získaných dokladů totožnosti už ministerstvo zahájilo správní řízení s internetovou bankou mBank. Hrozí jí mnohamilionová pokuta.
"Takových účtů bylo celkem 14, banka je sama díky svým kontrolním mechanismům a monitorovacím systémům odhalila, prostředky na nich zablokovala a věc ohlásila příslušným orgánům," řekla iDNES.cz tisková mluvčí mBank Ivana Buriánková. Banka prý navíc neotevírá a ani v minulosti neotevírala účty bez osobního ověření totožnosti klienta.
K čemu podvodníci účet použijí?Ministerstvo upozorňuje, že účet pod falešnou ukradenou identitou může podvodníkům sloužit k praní špinavých peněz. Zároveň si na něj mohou vzít úvěr nebo objednat zboží, což může podvedenému způsobit značné problémy, které mohou skončit i návštěvou exekutora. |
Ministerstvo přesto vyzývá k maximální obezřetnosti. "Ke krádeži identity pachatelé těchto podvodů zneužívají kopií osobních dokladů a kopií výpisů z účtů, které od třetích osob získali většinou pod falešnou záminkou poskytnutí nebankovní půjčky nabízené na internetu," popisuje tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob a zároveň vyzývá k maximální obezřetnosti při jakémkoliv poskytování osobních údajů a kopií průkazů či výpisů z účtu.
"Vzniklou situaci považujeme za velmi znepokojující, intenzivně ji sledujeme, analyzujeme a snažíme se o odhalení co největšího počtu takových podvodných jednání," uvedl ředitel FAÚ Milan Cícer.
"V rámci kontrolní činnosti také posuzujeme, zda jednotlivé banky při zakládání účtů přes internet neporušily některé ze zákonných povinností," upřesnil Cícer. Ministerstvo už chystá návrh zákona, který by těmto podvodům zabránil.
Podvodníci podle údajů ministerstva ukradli identitu pro založení účtů desítkám až stovkám klientů internetových bank. Mezi ně patří například mBank, AirBank, Equa bank nebo Zuno Bank. Kromě mBank však žádná další banka problém s falešnými účty nepotvrdila.
Jak krádež identity probíhá?
Pachatel získal osobní údaje tak, že na internetu inzeroval nabídku poskytnutí nebankovní půjčky a od zájemce vylákal fotokopie občanského a řidičského průkazu a výpisu z účtu (vedeného u jiné banky na zájemcovo jméno).
Takto získané kopie dokumentů pak pachatel zaslal bance, u níž si chtěl na cizí jméno založit účet. Banka pachateli spolu s číslem jeho nově založeného účtu sdělila, že účet aktivuje až poté, co na něj pachatel zašle alespoň jednu korunu z jeho již existujícího účtu. Tím bance podle zákonem stanovených pravidel potvrdí shodu identifikačních údajů s údaji na zaslaných kopiích.
Ke splnění této podmínky pachatel vyzval zájemce o nebankovní půjčku, aby ze svého účtu převedl na konkrétní účet (který pachateli nově založila banka) alespoň jednu korunu. Po připsání platby banka zasláním klíče a hesla k internetovému bankovnictví pachateli umožnila ovládání účtu, aniž by původní zájemce o nebankovní půjčku o existenci účtu založeného na jeho identitu vůbec věděl.
V konečné fázi podvodu pak pachatel již jen sdělil žadateli, že mu půjčka nebyla poskytnuta, a další komunikaci s ním přerušil.
Společný rys? Žádný osobní kontakt
Všechny případy mají podle Jakoba společné jedno: absenci jakéhokoliv osobního kontaktu banky, pachatele a zájemce mezi sebou. Veškerá komunikace probíhá zásadně elektronickou či případně telefonickou cestou, přičemž pachatel zpravidla využívá speciálně pro jednotlivé případy založené e-mailové adresy a anonymní předplacené telefonní karty.
Dalším typickým znakem a varovným signálem by mohlo být, že pachatel se na internetu při nabídce půjčky snaží vzbudit zdání seriózního poskytovatele, aniž by však k němu byly ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné jakékoli reference.
