„Čtyři z deseti staveb se v Česku zpozdí kvůli průtahům ve fázi takzvaného územního řízení nebo při výkupu pozemků,“ uvedl k odůvodnění pozměňovacího návrhu jeho autor Martin Kolovratník.
Konkrétně zmínil například poslední chybějící úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, jehož stavba se kvůli vlekoucímu územnímu řízení protáhla o jedenáct let. Budoucí úseky D4 spojující Prahu a Strakonice má zase sice stavět soukromý investor, výkupy pozemků jsou ale na státu a ten je stále vypořádané nemá.
Předchozí novela umožnila státním investorským organizacím vjezd těžké techniky a provádění prací na pozemcích, které ještě nejsou vykoupené či vyvlastněné. Nyní se s výkupem pozemků začíná až po skončení územního řízení, tedy ve chvíli, kdy je pevně stanovena trasa a kdy úředníci žádají o stavební povolení. Pokud se jeden proces zadrhne, odkládají se i následné kroky a celá stavba se kvůli tomu o roky posouvá.
Aktivisté sází u D49 na obstrukce, ministerstvo dostalo 700 připomínek |
Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které zodpovídá za výstavbu dálnic a silnic první třídy, úředníkům svazuje ruce povinnost vykupovat pouze ty pozemky, které jsou nezbytné pro výstavbu.
„Zárukou naplnění základního zákonného principu nabývání majetku potřebného pro stavbu je skutečnost, že se vykupuje až na základě územního rozhodnutí, které stavbu do území jasným způsobem umísťuje,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Čekání na razítko ke každému pozemku tak stojí čas, zároveň ale toto opatření šetří peníze.
Nejdřív stavět, až poté jednat o ceně
Ani zrychlení výkupů však podle autorů návrhu nezpůsobí, že by stát musel vykupovat více pozemků, které by po dostavbě zůstaly nevyužité. Souběžně s tímto návrhem má totiž vzniknout institut spojeného územního a stavebního řízení.
„Pro spojené řízení si investor musí přichystat mnohem podrobnější podklady, včetně přesnějšího umístění budoucí stavby v krajině. Ideální řešení je ale dřívější výkup pro situace, kdy neexistuje více variant trasy, nebo v situacích, kdy nejsou spory s majiteli pozemků,“ dodal Kolovratník.
Urychlení, které při vypořádání pozemků počítá s takzvaným mezitimním rozhodnutím, tedy možností nejdříve stavět a poté jednat o výkupní ceně, se nebude vztahovat na všechny liniové stavby. Týkat se má pouze dálničních projektů, silnic první třídy nebo celostátních železničních tratí. Urychlovat navíc nebudou moci soukromí investoři, ale pouze stát prostřednictvím svých organizací.
Doporučují dva ze tří resortů
Pozměňovací návrh zatím úspěšně prošel hospodářským výborem a míří do Poslanecké sněmovny do třetího čtení. Má přitom podporu ministerstev průmyslu a dopravy, zatímco ministerstvo pro místní rozvoj jeho přijetí nedoporučilo. Hlavní výhradou, kterou vůči němu resort měl, je snaha sloučit proces povolování stavby a vyvlastňování pozemků pod jeden úřad.
Příprava stavby nové dálnice trvá i 13 let, v roce 2020 se otevře jen 21 km |
„Dojde k věcným synergiím, kdy o vyvlastnění bude rozhodovat úřad, který má zároveň největší informovanost o stavbě samotné, o jejím účelu a nemovitostech, které jsou pro stavbu nezbytné,“ zdůvodňuje se v materiálu k návrhu propojení obou procesů.
Podle resortu místního rozvoje k žádnému usnadnění práce spojením odlišných agend, které nyní vykonávají rozdílné úřady, nedojde. V praxi by se prý jednalo o velmi složité řízení, které by ve svém důsledku nepřineslo zrychlení procesu povolování.
O nutnosti zrychlit povolování dopravních staveb se intenzivně mluví už přes dva roky. První krok v podobě zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury získal podporu napříč všemi parlamentními stranami. Aktuální novela na ní navazuje, další zrychlení ve výstavbě si vláda slibuje od novely stavebního zákona.
12. listopadu 2019 |
