Jaderná elektrárna Temelín po rozšíření o dva bloky.

Jaderná elektrárna Temelín po rozšíření o dva bloky.

Česko se bez rozšíření Temelínu obejde, ale za cenu závislosti na Rusku

  • 177
Skóre v přetahované o to, zda rozšířit Jadernou elektrárnu Temelín o další dva tisícimegawattové bloky, se po návštěvě amerického a ruského prezidenta Obamy a Medveděva jasně vychyluje ve prospěch dostavby.

Firmy obou zemí by se rády zúčastnily několikasetmiliardového projektu a svůj zájem doprovázejí zajímavými sliby a nabídkami. Ostatně i prezident Václav Klaus v pátek po jednání s Obamou přiznal, že oba prezidenti světových mocností zavedli na Temelín řeč.

Potřebuje vůbec Česko elektrárenský gigant se čtyřmi tisícimegawattovými bloky?

Exministr životního prostředí a bývalý šéf Strany zelených Martin Bursík říká, že dostavba Temelína není nezbytná: "Přemýšlet o tom, zda pro výrobu elektřiny zvolíme jádro, anebo uhlí, není koncepční. Ani zdaleka totiž nevyužíváme úspor energie v průmyslu a v domácnostech." Zeleným vadí i to, že Česko elektřinu vyváží. Pokud by se prý tohoto exportu zřeklo, nemuselo by rozšiřovat Temelín.

Jádro nabízí nezávislost

Bývalý předseda České akademie věd Václav Pačes, jehož komise vypracovala pro vládu energetickou vizi, která posuzuje i dostavbu Temelína, zprvu připouští, že republika se bez dalších dvou jaderných bloků obejde.

"Ale za jakou cenu? Dnes sice například od Ruska slyšíme záruky o stabilních dodávkách ropy či zemního plynu, ale tak to nemusí být vždy. Ukázalo se to minulý rok, kdy vymrzlí Slováci – zcela závislí na dovozu ruské ropy a plynu – uvažovali dokonce o obnovení vyřazené elektrárny Jaslovské Bohunice. Cožpak máme být závislí na politických turbulencích, které nemůžeme ovlivnit?" ptá se Pačes.

Česko by podle Pačese mělo mít alespoň jeden zdroj energie z domácí produkce – i vzhledem k bohatým zásobám uranové rudy. Zásoby hnědého uhlí pro tepelné elektrárny budou totiž v následujících desetiletích postupně vytěženy. Také proto Pačes považuje dostavbu Temelína za "moudrý a rozumný projekt".

Česko-švédský jaderný fyzik František Janouch souhlasí se zelenými pouze v jediném bodě – s energiemi by se mělo více šetřit. Nejenom zeleným, ale i ostatním českým politikům chybí podle Janoucha základní energetické vzdělání.

"Prodej elektřiny zeleným vadí, ale nic nenamítají proti exportu aut, v nichž jsou plasty, laky, gumy, a navíc produkují emise," vysvětluje Janouch. Elektřinu považuje za plnohodnotný vývozní artikl, jehož cena bude jen růst.

Pokud by byl například už zítra odstaven Temelín, muselo by Česko okamžitě nakoupit stejné množství chybějící energie. Zejména proto, že jen k udržení elektrické přenosové soustavy je nutné mít minimálně patnáctiprocentní nadprodukci elektřiny. Jinak česká elektrická síť spadne.

Ředitelka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se odmítá účastnit hlasování o Temelínu. "K mání není žádné ideální řešení. Volba jádra je ale nejlepší ze špatných," dodává zároveň.

Čekání na nový reaktor

"Pokud se dnes zřekneme jádra, tak na to v budoucnu doplatíme závislostí na dovozu elektřiny. Temelín by měl být proto dostavěn," říká naopak jasně Janouch.

Renomovaní odborníci, které MF DNES oslovila, připomínají v diskusi o Temelínu ještě jeden aspekt. Asi tak do padesáti let by vědci měli zkonstruovat jaderný reaktor čtvrté generace, který má spalovat dnes zatím nepotřebné a problematické vyhořelé palivo. Z deseti tun by tak měla zbýt pouze jediná, a navíc mnohem méně radioaktivní. Tím se vyřeší i problém jaderných úložišť. Avšak do té doby mohou ruské jaderné reaktory typu Temelín či Dukovany posloužit.

Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha přesto varuje před preferováním jádra a opomíjením alternativních zdrojů či úspor.

Ty však stěží nahradí potřebné energetické kapacity. Odborníci odhadují, že solární či větrné elektrárny v Česku vyrobí asi jen necelá dvě procenta elektřiny.

,