"Nejdále je v penzijní reformě Polsko, jejich model by mohl sloužit jako vzor pro všechny ostatní, a to i v Evropské unii," říká ekonom Deutsche Bank Roland Beck.
Poláci navázali výší důchodů vyplácených státem na to, kolik si člověk naspoří. Kromě toho si lidé musí šetřit na důchod i ve fondech. Podobně chtějí nyní důchody změnit i Slováci. Maďaři a Češi zatím otálejí.
Slovensko se kromě toho pustilo razantně i do dalších kroků majících snížit přebujelé státní dluhy a prodralo se ve střední Evropě do čela. Na tamní poslance v nejbližších týdnech, stejně jako na české, čeká ke schválení řada zákonů. Jejich výsledek však bude u našich sousedů viditelnější.
Slovenský schodek státních financí by měl podle plánu vlády do roku 2006 klesnout na Evropskou unií vyžadovaná tři procenta hrubého domácího produktu. To je oproti loňsku na polovinu. Český cíl "snížit" schodek z 3,9 procenta na čtyři vypadá už na první pohled jako méně ambiciózní.
"Slovenská reforma je nejtvrdší v regionu, což umožňuje tamní pravicová vláda mající navíc v parlamentu většinu," říká analytik Comerzbank Securities Radomír Jáč. Ekonomové proto dávají této reformě i největší šance na schválení. Ostatním třem zemím oproti tomu vládnou levicoví politikové, v Polsku dokonce v menšině, v Česku s chabým jedním hlasem k dobru.
Slabá vládnoucí strana je problém, protože opatření ke snížení dluhů nejsou nijak populární. Nižší sociální dávky, nemocenská, přísnější metr na jejich vyplácení, vyšší daně nadšení nebudí a krátkodobě povedou ke zhoršení životní úrovně mnoha lidí.
"Nepotrvá déle než rok, než začnou kladné výsledky reforem vysoce převažovat nad zápornými. Pak se ukáže, že ořezání sociálních dávek nevedlo k sociální katastrofě, ale k větší ekonomické aktivitě a nižší nezaměstnanosti," odhaduje u Slovenska ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Spolu se zdravější ekonomikou budou mít země i větší šance na dřívější přijetí eura. Zatímco maďarským a polským cílům vzhledem k nynějšímu útlumu reforem ekonomové moc bodů nedávají, Slovensko má v roce 2007 větší šance. Česko si zatím žádné datum nestanovilo.
Slovenská reforma je tvrdší než česká
Slováci budou muset příští rok sáhnout hlouběji do kapsy. A to mnohem více než Češi.
Vyšším daním na potraviny a řadu služeb, nižší nemocenské a ořezání některých státních příspěvků dají poslanci u našich sousedů v nejbližších týdnech zelenou. Lidé si podle ekonomů budou muset připlatit na základní potraviny, teplo, benzin a další výdaje až pět set korun měsíčně.
To bude první výsledek reformy, která má zalepit díry ve státní pokladně a pomoci splatit ohromný státní dluh. "Část obyvatelstva si hned nepolepší, což se možná projeví v dalších volbách," říká šéf výzkumu ve Všeobecné úvěrové bance Vladimír Zlatský.
Slovenská vláda však byla nucena k tvrdším krokům kvůli dvakrát vyššímu zadlužení, než jakým trpí Česko. Razanci si mohla dovolit i díky výraznější většině v parlamentu. S testovacími balonky vysávajícími peněženku začali politici na Slovensku už letos.
Lidé si musí platit za lékaře či recept, od léta podražily o pět až deset korun cigarety, o více než korunu pivo a o tři koruny litr benzinu. Třeba benzin je tak už dnes na Slovensku dražší než na českých pumpách.
Důvodem dřívějšího zvýšení spotřebních daní je navíc omyl slovenské vlády. Ta si špatně spočítala příjmy do rozpočtu a musela daně zvednout o půl roku dříve. Další růst cen se očekává v lednu kvůli zvýšení DPH.
Nejvíce se dotkne středních vrstev, protože ty si nijak nepolepší ani na nižších daních z příjmu. Ty budou jak pro firmy, tak pro občany sjednoceny na devatenáct procent a bude existovat jen jediná odečitatelná položka ve výši 80 tisíc slovenských korun.
Polepší si tak nejbohatší, s příjmy nad třicet tisíc korun. "Ale co ten zbytek, většina společnosti!" volají odboráři. "Osmdesát procent zaměstnanců bere méně než devatenáct tisíc měsíčně. Ti uspoří maximálně stokoruny, a to nestačí na vyšší daně z benzinu a DPH," upozorňují ve své studii.
A nezůstávají jen u slov, na konec září plánují celonárodní hodinovou stávku. "Dělají hodně hluku, ale moc velkou sílu nemají," nebojí se jejich zásahů Zlatský. Více se dokázala prosadit se svými námitkami Národní banka Slovenska.
Není snad země, kde by centrální bankéři netlačili na vládu, ať více šetří a dělá reformy. Ne tak na Slovensku, kde se bankéři zalekli přílišné razance důchodové reformy.
Bojí se, že by náklady na nový systém, zahrnující i povinné spoření u soukromých pojišťoven, příliš zvýšily schodek, a oddálily tak přijetí eura. "U vás máte divnou vládu, u nás centrální banku," říká jeden ze slovenských ekonomů.
