Právě tyto země totiž překročily 80bodovou hranici z maximálního počtu sta možných bodů.
Mezi nejlépe připravenými na přijetí eura už ale Česká republika nefiguruje. Na měnovou unii jsou podle stejné studie připraveny Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovinsko. Všechny jmenované země splňují maastrichtská kritéria.
Česká republika se sice drží pod limitem s veřejným dluhem, pokud jde o schodek, dopadla ale naše země ze všech přistupujících zemí nejhůř. - více zde
Připravenost všech států se ale ve srovnání se stejným výzkumem provedeným v říjnu minulého roku zlepšila.
Nejen v České republice vlády zahájily v souvislosti se vstupem řadu reforem. Jejich tempo se ale zásadně liší.
Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung není situace nejrůžovější ani v někdejším vzoru středoevropských států Maďarsku, které v poslední době provedlo řadu rozporuplných měnových opatření.
Země dlouho patřila ke špici, ale právě zhoršující se situace v oblasti financí vedla k tomu, že z únorové studie nakonec vyšla hůře než před dvěma lety.
V největší ze vstupujících zemích, Polsku, se reformy podle listu zastavily už před časem a Polsko teď bojuje s rostoucí nezaměstnaností i pomalým růstem.
Naproti tomu obrovský skok dopředu udělalo podle studie Slovensko.
Před tempem jeho reforem ale zase varuje Mezinárodní měnový fond i Světová banka. Obě instituce se totiž shodli, že by je Slovensko nemuselo zvládnout.
Překážkou by mohla být administrativní náročnost, ale především by reformy mohly přetížit i samotné obyvatele, varují finanční instituce a radí Slovákům trochu zvolnit.
Ministr financí si ale za reformami stojí. Rovná 19procentní daň podle něj bude znamenat silný impulz pro zahraniční podnikatele.
To by podle něj mělo Slovensku brzy přinést ovoce v podobě vyššího hospodářského růstu, většího objemu investic a snížené nezaměstnanosti.
Přesto je Slovensko pokud jde o německé investování podle listu pořád ještě ve stínu České republiky. To může být způsobeno například neznalostí Slovenska, stejně jako špatnou dopravní infrastrukturou.
|
Konvergenční kritéria |
|
schodek nepřevýší 3 % HDP |
|
veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP |
|
inflace nepřekročí průměr tří zemí s nejnižší inflací o více než 1,5 % |
|
kurz měny se 2 roky nevychýlí z pásma daném Evropskou unií |
|
nominální úrokové sazby se neodchýlí od tří nejlepších zemí o víc než 2 % |
