Prognóze přitom odpovídá nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následova á jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Nejvýznamnějším rizikem ohledně dalšího vývoje ekonomiky je podle rady možné pomalejší odeznívání nepříznivé epidemické situace a tím pádem i pozvolnější otevírání domácí i evropské ekonomiky.
„Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika prognózy v kontextu probíhající pandemie jako stále velmi výrazná. To by mohlo vést k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné o něco déle než v prognóze,“ uvedl Rusnok.
Podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého se dnes rada shodla, že může zahájit debatu o růstu sazeb, až bude vyřešená pandemická situace. Větší a nevratnou chybou by podle Rusnoka bylo, pokud by rada zvýšila sazby předčasně, než kdyby s tzv. normalizací měnové politiky počkala. „Musíme si být jisti, aby to nebylo předčasně,“ dodal Nidetzký.
Guvernér ČNB k možnému růstu sazeb dále uvedl, že rada dnes nezískala žádnou větší jistotu, kdy by měl být ten správný čas na změnu sazeb. „Jsme někde mezi technickým vyzněním prognózy a tím, co očekává trh. Nevidíme žádné silné signály, že bychom mohli bezpečně již začít s nějakými prvními kroky měnové normalizace. Zejména proto, že nevidíme čistě vykrystalizovanou pandemickou situaci. Prostě trvá veliká nejistota,“ uvedl Rusnok. Investoři a ekonomové v současnosti očekávají první růst sazeb spíše až na podzim.
„V situaci bezprecedentní míry nejistoty se únorová prognóza zatím poměrně uspokojivě naplňuje,“ řekl dále Rusnok. Hospodářský růst by se měl podle prognózy obnovit ve druhém čtvrtletí. Ekonomika by tak měla letos podle prognózy stoupnout o 2,2 procenta.
Rada ve středu ponechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Na předchozím měnovém jednání 4. února rada nechala úrokové sazby beze změny rovněž jednomyslně.
