„Zasedání od zasedání budeme vyhodnocovat nová data a podle toho rozhodneme. Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí,“ řekl Michl. Poslední snížení bankovní rada ČNB provedla ve druhé polovině března, kdy základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta posunula níže o půl procentního bodu.
Michl hovořil o chybách
Ve svém projevu Michl kritizoval měnovou politiku minulých let, mluvil o dvou chybách. Chybné a pozdní podle něj bylo ukončení politiky znehodnocení české koruny z přelomu let 2016 a 2017. „Vlivem spekulací na korunu došlo tehdy k nadměrnému nárůstu bankovních peněz. Přebytečná, volná likvidita bankovního sektoru vzrostla mezi prosincem 2016 a březnem 2017 z 1,3 bilionu korun na 2,4 bilionu korun, tedy se téměř zdvojnásobila,“ uvedl Michl.
Inflace je u cíle, ale možná ne na dlouho. Co ji může znovu podnítit? |
Druhým omylem podle guvernéra ČNB bylo, že posledních více než deset let byly hlavní úrokové sazby ČNB pod inflací. Respektive reálné úrokové sazby byly záporné. „Toto není protiinflační politika. To lze jen těžko dohnat náhlým a rychlým zvyšováním sazeb, když už inflace vznikla,“ řekl Michl.
Michl nastoupil do funkce v červenci 2022. V té době meziroční inflace v září dosáhla 18 procent. Česko tehdy mělo nejvyšší inflaci v Evropské unii, uvedl guvernér. „Musely se tedy v minulosti u nás stát specifické, jedinečné chyby,“ dodal.
Oba postupy, které Michl popsal jako chyby, podle něj podporovaly zadlužování, nikoliv spoření. Podporovalo se vyvolání inflace, řekl. Cílem centrální banky bylo snížit meziroční inflaci na dvě procenta, což se letos v únoru a březnu povedlo, uvedl guvernér. „Za mě mohu říci, že ČNB bude provádět měnovou politiku tak, abychom udrželi cenovou stabilitu,“ řekl Michl.
