Řešení bytové krize. Místo zakusování do krajiny by se města měla zahustit

  11:12aktualizováno  11:12
Každý rok se hranice velkých měst posouvají dál od středu a zakusují se do krajiny okolo. Trend je způsoben nedostatkem bytů a jejich rostoucími cenami. Zájemci o vlastní bydlení často nemají jinou možnost než si pořídit něco levnějšího za městem. Nevyužité prostory by přitom jen v Praze stačily pro statisíce obyvatel.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Podle statistik portálu CenovaMapa.org, který analyzuje reálné prodejní ceny, vzrostla sazba za metr čtvereční v novostavbě v Praze od loňského roku o 38,4 procent. Pětašedesátimetrový byt v developerském projektu tak v prvním čtvrtletí letošního roku stál v průměru 5,7 milionu korun. Panelák o 1,7 milionu korun méně.

Novostavby v Brně zdražily za rok o 14,3 procenta. Byt stejné velikosti se tam prodával za 3,7 milionu korun. Není proto divu, že kolem Prahy a Brna rostou jako houby po dešti nové rodinné domy, ale i developerské projekty. Stavět se totiž smí vzhledem ke složitým podmínkám primárně jen na okrajích hlavního města a za jeho hranicemi.

Jako Vídeň nebo Mnichov

Podle odborníků je zabírání krajiny ekonomicky i ekologicky nevýhodné. Jako mnohem výhodnější řešení předkládají zahušťování měst. To se ale nelíbí stávajícím obyvatelům, kteří nechtějí přijít o zelené plochy a prostranství.

„Výstavba za Prahou je spojena s mnoha problémy, jako je růst automobilové dopravy, nedostatečná kapacita parkování pro dojíždějící nebo nutné investice do infrastruktury,“ říká Pavel Kliment z KPMG. Poukazuje na to, že aktuální hustota v Praze se pohybuje okolo 2 600 obyvatel na kilometr čtvereční. To je výrazně méně než ve Vídni, Mnichově nebo Berlíně, kde se hustota pohybuje nad úrovní 4 tisíc obyvatel na kilometr čtvereční.

O ekonomické nevýhodnosti rozšiřování měst do krajiny svědčí také výzkum Pavla Hniličky a dalších autorů z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a ČVUT. Vyplývá z něho, že roční náklad na údržbu a provoz veřejných prostranství v zástavbě rodinných domů činí 5 900 korun na osobu. V blokové zástavbě typu pražských Vinohrad je to přitom 1 283 korun na osobu za rok, tedy 4,6krát méně.

I když je zahušťování již existující bytové výstavby ekonomicky výhodnější, stávající obyvatelé městských čtvrtí, kterým zahuštění hrozí, jsou většinou proti. Svědčí o tom například březnová reportáž České televize, podle které se proti němu začali bouřit obyvatelé sídlišť v Horních Měcholupech, v Ďáblicích nebo v Kamýku. Petici podepsalo přes dva tisíce lidí.

Lidé jsou proti

Se zahušťováním zásadně nesouhlasí také místostarosta Prahy 13 Petr Zeman. „Zájmy nových obyvatel by rozhodně neměly být uspokojovány na úkor těch stávajících,“ říká Zeman a podotýká, že v Novém Metropolitním plánu, se kterým vedení městské části Praha 13 zásadně nesouhlasí, pociťuje vliv developerů. „Úplně se výstavbě samozřejmě zabránit nedá, město je totiž živý organismus, který se neustále rozvíjí. Musí to mít ale logiku a nemělo by to být v rozporu se zájmy stávajících obyvatel,“ dodává. Řešením, které se zamlouvá developerům, urbanistům i většině Pražanů, mohou být takzvané brownfieldy. Tedy místa, která se nacházejí na v minulosti zastavěném území, která nejsou v současnosti efektivně využívaná. Fakticky to jsou bývalé tovární areály v širším centru města.

Výstavbu bytů na brownfieldech schvaluje podle průzkumu, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj agentuře Ipsos, více než polovina z 500 dotázaných Pražanů. Za ideální místo k výstavbě je označilo 51 procent dotázaných. Praha má takových prostor téměř tisíc hektarů. Na tyto pozemky by se vešlo přibližně tolik nových obyvatel, jako má Brno.

Dalších 26,3 procenta tázaných by namísto brownfieldů preferovalo spíše rozšiřování města do krajiny a výstavbu na okrajích metropole. Celkem 12,6 procenta by nestavělo vůbec, naproti tomu osm procent by stavělo, kdekoliv to jen jde.

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Česko má přijít o svoje vzdušné hranice. Letadlům je v nich těsno

Únorový superúplněk si vedle lidí s dalekohledy možná nejvíce užili cestující v...

Česko v současnosti vypomáhá některým zemím odklonem letové dopravy přes český vzdušný prostor. Ten už však také naráží...

Další z rubriky

Česko nesmí mít horší potraviny, shodl se Babiš s potravinářskými giganty

Ilustrační snímek

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal na Úřadu vlády se zástupci globálních potravinářských koncernů o problému...

Řetězce vozí z větších dálek: zelí z Makedonie, brambory z Francie

Dochází i zelí. Německý diskont ho vozí z Makedonie.

Nejen cibule z Nového Zélandu. Nákupní oddělení obchodních řetězců musejí sahat do větších dálek než jindy i pro jinou...

Českému hokeji se změna dresu vyplácí, firmy však stále parazitují na znaku

Čeští fanoušci se radují z gólu.

V červnu loňského roku představil Český hokej kompletní změnu vizualizace a designu včetně podoby dresů národního týmu....

Najdete na iDNES.cz