Když na druhé straně zeměkoule v brazilském Sao Paulu padá měna a odstupuje guvernér tamní centrální banky, jsou obchodníci vydělávající na české koruně ve střehu. Schválení zdejšího státního rozpočtu či zpráva o rekordní nezaměstnanosti jdou v takové situaci stranou. Jak to, že krize v tak vzdálené zemi může ohrozit českou ekonomiku? Proč se například s brazilským reálem svezou dolů měny po celém světě? "Investoři vycházejí z toho, že krize v jedné zemi ovlivní zemi druhou a že si totéž myslí všichni ostatní. Když se všichni chtějí ochránit, začnou prodávat, a krize je na světě," říká v rozhovoru jeden z nejznámějších světových ekonomů Jeffrey Sachs z Harvardovy univerzity. A zároveň varuje: "Nepřipusťte nadhodnocení své měny. Čím déle má země uměle nadhodnocenou měnu, tím větší katastrofa ji nakonec potká."
(Viz Jeffrey Sachs radí: Nepřipusťte nadhodnocení své měny - str. 13)
Nedržet vysoké úrokové sazby a uměle silný směnný kurs, ale naopak nechat měnu, aby si našla takovou úroveň, která odpovídá skutečnému stavu ekonomiky a která zajistí vývozcům konkurenceschopné ceny - takovou politiku doporučuje věhlasný harvardský ekonom Jeffrey Sachs všem rozvíjejícím se ekonomikám včetně České republiky. "Čím déle má země uměle nadhodnocenou měnu, tím větší katastrofa ji nakonec potká," prohlásil Sachs v rozhovoru pro MF DNES.
MĚNOVÝ FOND ŠPATNĚ RADÍ
Myslíte si, že to, co se nyní děje v Brazílii, lze považovat za podobnou finanční krizi, jakou před několika lety prodělalo Mexiko nebo východní Asie?
Ano, kolaps brazilské měny je dalším případem toho, kdy některá země držela kurs své měny zafixován příliš dlouho a zkoušela tento kurs ubránit vysokými úrokovými sazbami. Už několikrát jsme se přesvědčili, že taková politika vede k propadu měny a ke kolapsu celé ekonomiky. Z tohoto hlediska jde o další selhání hospodářské politiky a mimo jiné také o další chybu Mezinárodního měnového fondu, protože tato instituce před osmi týdny půjčila Brazílii 41 miliard dolarů právě kvůli tomu, aby k něčemu takovému nedošlo.
Co je špatného na tom, co dělá Mezinárodní měnový fond?
Měnový fond prostě hodně špatně dělá makroekonomické analýzy. Doporučuje úsporná řešení, která strhávají jednu zemi za druhou do hluboké recese. Radí jim držet a chránit nadhodnocenou měnu prostřednictvím vysokých úrokových sazeb. A to je smrtící kombinace.
Když MMF pomáhal asijským zemím, podmiňoval svou pomoc umírněnou rozpočtovou politikou. Proč je to chyba?
Fiskální záležitosti jsou to nejméně podstatné. Nejvíce rad MMF směruje právě do politiky úrokových sazeb a směnného kursu.
Někteří kritici vašich názorů argumentují, že bez vysokých úrokových sazeb a pevného kursu se Brazílie vrátí do časů hyperinflace.
Je legrační, že mě kritizují ti, kteří se svými návrhy tak narazili. Já už dva roky říkám: je nereálné držet fixní směnné kursy, nechme je volně se pohybovat. A MMF a americké ministerstvo financí oponují: nebojte se, vaše měny nejsou nadhodnocené. Já jsem v prosinci varoval, že politika neměnných kursů je šílenství, a čím déle se budou kursy držet, tím to bude horší. A po osmi týdnech je jejich politika v troskách. Věřte mi, kdybych měl k dispozici 41 miliard dolarů jako oni, měl bych lepší výsledky. Nechápu, jak někdo může považovat moje řešení za příliš nebezpečné - nedovedu si představit nic nebezpečnějšího než jeden měnový kolaps za druhým. Je sice pravda, že teď je to velmi nebezpečné, ale kvůli tomu, že čekali dva roky, až přišla katastrofa.
ZBYTEK SVĚTA JE V BEZPEČÍ
Jaký dopad budou mít události v Brazílii na světovou ekonomiku?
Stoprocentně to poškodí další oblasti Latinské Ameriky, kde lze nyní očekávat silné devalvační tlaky. Velké problémy bude mít Argentina. Nyní jsou lidé na finančních trzích nadšeni z toho, že brazilský reál konečně volně plave, ale časem asi nadšení opadne. Ale zbytek světa to podle mě nijak zvlášť nezasáhne. Je to měnová lekce pro ostatní státy. Česká republika se už takto jednou poučila a dost za to zaplatila.
Vidíte ve světě nějaká další ohniska nebezpečí?
Ano, takových nebezpečných míst je celá řada. Například Čína, ta se měnovým tlakům nevyhne, i když to zatím není akutní nebezpečí. Silný tlak pocítí také Argentina a Hongkong, kde mají dál fixní směnný kurs. Také Japonsko se nyní nachází ve velmi choulostivé finanční situaci. Ale myslím, že největší riziko představovala Brazílie, což je také důvod, proč pro ni MMF připravil úvěrový program.
Jak tyto věci pocítíme ve střední Evropě?
Osud střední Evropy závisí hlavně na hospodářské kondici západní Evropy a tam nevidím v souvislosti s brazilskou krizí nějaké akutní nebezpečí. V západní Evropě udělali řadu svých vlastních chyb a mohou se dočkat problémů, pokud neuřídí novou společnou měnu v důsledku přehnaně tvrdé monetární politiky. Mnoho zemí ji už vyzkoušelo a způsobilo to řadu problémů. Totéž hrozí i západní Evropě. Pokud se přesto dostanou měny středoevropských a východoevropských států pod tlak, moje rada zní: nechat měnu oslabit a nezvyšovat úrokové sazby.
To je pravděpodobně případ České republiky - i když politiku fixního směnného kursu jsme opustili už před rokem a půl, mnoho lidí považuje korunu za příliš silnou právě kvůli vysokým úrokovým sazbám...
Myslím, že právě ve vašem případě je správným řešením snížit úrokové sazby a nechat měnu mírně oslabit. Nesleduji o vaší ekonomice vše, ale z pozorování dlouhodobějších trendů vyplývá, že i když by se dalo diskutovat o řadě strukturálních problémů, tak platí, že úrokové sazby jsou velmi vysoké a růst je příliš nízký. Prvořadou věcí - navzdory riziku určité inflace - je, aby měna měla konkurenceschopný kurs, protože tak otevřená ekonomika, jako je v České republice, je závislá na exportech do západní Evropy. To je nástroj k odstartování zdravého růstu. Nelíbí se mi, že některé země ve vaší oblasti používají uměle silného kursu jako nástroje ke zkrocení inflace. Inflaci je nejlepší řešit úspornou fiskální politikou, která uvolní ruce k poklesu úrokových sazeb.
KRIZE VYVOLÁVÁ HLAVNĚ PANIKA
Proč podle vás investoři nechápou finanční trhy odděleně, ale berou je jako jeden celek?
Jeden důvod je v tom, že toho bohužel moc nevědí a většinou jednají instinktivně. Za druhé je to něco, čemu anglicky říkáme self-fullfiling: pokud investoři věří tomu, že krize přijde, a zároveň jsou přesvědčeni, že podobně uvažují všichni ostatní, pak provádějí kroky, aby se před rizikem ochránili. Pokud to udělají všichni najednou, krize je na světě.
Fundamentální ukazatele o vývoji reálné ekonomiky tedy nehrají žádnou roli?
Určitou malou roli hrají, ale byla by chyba jejich význam přeceňovat. Je třeba rozlišovat, o které zemi se bavíme - v Rusku jsou čísla katastrofální, takže jsou pro investory důležitá. Ve východní Asii hrálo velkou roli self-fullfiling, naopak v Brazílii šlo hlavně o posouzení aktuálního stavu ekonomiky, zejména o nadhodnocenou měnu. Každou zemi je třeba posuzovat samostatně, ale kromě fundamentálních ukazatelů téměř vždy hraje roli panika.
Souhlasíte s tím, že se nyní rizikové trhy, jako je Brazílie, dostanou mimo zájem investorů?
Ano, to se dá očekávat.
Kde tedy podle vás skončí kapitál, který investoři stáhnou z těchto zemí?
Víc peněz zůstane doma ve vyspělých ekonomikách a ti investoři, kteří zůstanou v rizikových oblastech, si budou chtít riziko vynahradit vyššími úrokovými sazbami. Čili tržní úrokové sazby půjdou vzhůru kvůli rizikové prémii.
Je reálné očekávat, že se část kapitálu, který nyní opouští Brazílii, který loni prchal z Ruska a předtím z Asie, přesune do bezpečnějších zemí - například do České republiky?
Nemyslím, že byste z brazilské krize mohli nějak přímo profitovat. Ale Česká republika, Polsko nebo Maďarsko jsou země, které mají samy o sobě velkou šanci na trvalý růst se slušnou dynamikou. Ale k tomu, aby toho dosáhly, je třeba držet nízké úrokové sazby, konkurenceschopný směnný kurs a zvyšovat export na západní trhy. To je základní recept.
JEFFREY D. SACHS (* 1954), absolvent prestižní Harvardovy univerzity a od roku 1983 její profesor, patří mezi nejuznávanější současné světové ekonomy. V letech 1986 a 1990 působil jako poradce vlád v Bolívii, Argentině, Ekvádoru a Venezuele při přípravách hospodářské transformace. Podílel se rovněž na tvorbě hospodářské politiky první postkomunistické vlády v Polsku. V letech 1991-1994 vedl tým ekonomických poradců Borise Jelcina a podílel se na programu privatizace a liberalizace trhů v Ruské federaci. Nyní vede nezávislý Institut pro ekonomické vědy v Moskvě. Pomáhal se startem národních měn ve Slovinsku a Estonsku. V současnosti se Jeffrey Sachs zabývá přechodem na tržní hospodářství ve východní Evropě a v postkomunistických republikách, chováním světových finančních trhů, koordinací hospodářských politik a makroekonomickou situací ve vyspělých i rozvíjejících se zemích.
 Jeffrey D. Sachs, profesor ekonomiky na Harvardské univerzitě |
