Ukázkovým příkladem je plán, který se rodí pro lednové kolektivní vyjednávání v hlavách pilotů ČSA. Je jednoduchý: pokud mají piloti splňovat všechny požadavky podle regulí letecké aliance SkyTeam, jejímž členem ČSA jsou, chtějí být i stejně placeni. V číslech si představují nárůst platů o stovky procent.
Oficiálně však zatím piloti vedení společnosti své požadavky neřekli. Vedení ČSA chce nyní předložit pilotům svůj návrh. Požadavky pilotů na vysoký růst platů zná i z dřívější doby, kdy dokonce několikrát hrozili po vzoru svých kolegů ze světa stávkou. Při posledním kolektivním vyjednávání dosáhli piloti růst svých platů o 13 procent.
"Vtip je v tom, že žijí v Česku a jejich průměrný plat zhruba pětinásobně převyšuje průměrný plat v ČR jako takový. Stejně tak na tom jsou piloti Delty a Air France, kteří mají přibližně pětinásobek jejich národních průměrných mezd," říká na to šéf ČSA Miroslav Kůla.
Výrazně více, než kolik si představují zaměstnavatelé, požadují odboráři i jinde a boje o konečný růst mezd jsou čím dál tím tvrdší. Upadající poptávka po českém zboží ze zahraničí a silný kurz koruny přitom nutí firmy šetřit a ty tak často plánují pro příští rok mzdy zmrazit.
|
Kde už se na růstu mezd dohodli • Sokolovská uhelná 4,1 až 5,5 % dle zisku • Eta Hlinsko 5 % • Východočeská energetika 6,5 % • Severočeské doly 6 % růst tarifů • státní zaměstnanci 7 % očekávaný růst cen 2 % |
Ve většině podniků se zatím obě strany většinou přou. Předmětem sporu je nyní například vyjednávání o podobě platů v hutnictví. Zatímco odbory žádají minimálně patnáctiprocentní růst mzdových tarifů, podnikatelé nejsou ochotni přistoupit na víc než na dvouprocentní růst.
"To je naprosto neúnosné," tvrdí místopředseda odborů v Nové huti Jaroslav Marek. Odboráři jsou prý ochotni i mírně ustoupit.
Zavřenou dlaň mají zaměstnavatelé i jinde a snaží se prosadit mzdový nárůst nanejvýše procento dvě nad inflaci. Například v Třineckých železárnách, kde již obě strany k dohodě dospěly, vzroste zaměstnancům průměrná měsíční mzda o dvě procenta.
Teprve v případě, že bude splněn plánovaný zisk 400 milionů korun, zvýší se výdělek o další dvě procenta a při překročení plánovaného zisku ještě o další dvě. Vysokého růstu se nedočkají ani lidé pracující v ČEZ, kde zřejmě nebude růst mzdových tarifů vyšší než čtyři procenta. Vyššího růstu se dočkají pouze vedoucí pracovníci se smluvními platy.
Podstatný rozdíl mezi představami odborů a vedení také přetrvává v největším českém podniku, Škodě Auto. Zatímco odbory přišly s návrhem zvýšit od 1. dubna mzdové tarify o 10,5 procenta, firma chce zvednout průměrné mzdy o tři procenta a k tomu navíc vyplatit jednorázově 1830 korun. S tím se však odbory nechtějí spokojit. Další vyjednávání proto budou pokračovat 8. ledna.
Štěch: Falešný marod má být propuštěn
O současném předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Milanu Štěchovi není tolik slyšet jako o jeho předchůdci, "otci pracujících" Richardu Falbrovi. Štěcha, jehož názory zdaleka nejsou tak razantní, čekají nyní první dvě těžké zkoušky: vyjednávání o platech na příští rok nebude snadné, protože výkony řady českých podniků klesají a ekonomika má vážné problémy. Odborům silně nakloněný premiér Vladimír Špidla zase bude chtít slyšet, jak se staví k reformám nemocenské, daní či sociálních dávek.
Česká ekonomika na tom není dobře, roste už jen díky útratám lidí. Výkony firem i vývoz se propadají. Začínáme žít z podstaty, mzdy rostou výrazně rychleji než produktivita. Není načase před vyjednáváním o růstu platů na příští rok zmírnit požadavky? (odbory chtějí průměrný vzestup reálných platů o sedm procent - pozn. red.)
Nemůžete porovnávat ekonomickou výkonnost podniku rok od roku, ale dlouhodobě. Musíte se podívat, jak se vyvíjejí mzdové náklady. Mzdy a produktivita nebyly až do poloviny letošního roku v nesouladu. Teď ještě není potřeba křičet, je potřeba hasit. Sama jste řekla, že domácí poptávka je důležitým tahounem ekonomiky.
Vy si myslíte, že ekonomika na růst, který žádáte, má? Teď se nebavme o jednotlivých firmách, ale o celé ekonomice. Není sedm procent při současném stavu hospodářství příliš?
Já nevím, jak na tom ekonomika příští rok bude. Netvrdíme, že o sedm procent musí růst platy v každé firmě. Jsou podniky, jimž se daří, a tam mohou růst platy klidně o 10 procent. To jsou hlavně firmy ovládané zahraničním kapitálem. A pak jsou tady české firmy, které budou mít možná jen na 2 až 3 procenta. Tedy jen udrží reálný plat.
Nejlépe je to vidět na konkrétním příkladě. Škoda Auto prodává stále méně aut, odbory žádají růst mezd o 17 procent. To považujete za vyvážené?
Budeme hodnotit až to, co se dojedná. Sedmnáct procent se asi nedojedná. Ale nerad bych, aby se skončilo jen u toho, co navrhuje zaměstnavatel: do června jen jednorázovou odměnu a pak tři procenta. To by byl příliš špatný výsledek pro zaměstnance.
Ale výkon Škody Auto jde dolů...
Tak bude mít nižší zisk...
Nedobrý stav ekonomiky vás tedy ke mzdové zdrženlivosti nepřiměje...
Děláme svoji práci. Zatím nám nikdo nemůže přišít černého Petra, že bychom ublížili ekonomice. Naopak, sama jste řekla, že dnes poptávka a útraty lidí ekonomiku stabilizují. Nemyslím, že máme přehnané požadavky.
Ministr financí říká, že státní finance jsou ve špatném stavu, a pokud se neudělají razantní reformy, nebude Česko schopné dosáhnout slušného ekonomického vzestupu. Vláda nebude mít peníze na financování sociálního státu. V reformě, kterou chce začátkem ledna začít projednávat i s vámi, navrhuje kroky, které se dotknou všech lidí. Vy jste reformu četl, jak ji hodnotíte?
Je nevyvážená. Zejména analýza, která popisuje příčiny špatného stavu veřejných financí, není objektivní.
V čem konkrétně?
Kdyby byla objektivní, musí odpovědět na to, proč stát platil, platí a bude platit takové peníze do konsolidační agentury (zde jsou soustředěny ztráty za špatné obchody bývalých polostátních bank a podniků, které na sebe převzal stát - pozn. red). Je potřeba otevřeně říct, proč jsou na tom státní finance tak špatně. A já tu příčinu vidím v tom, že se musí platit ztráty konsolidační agentury.
Druhý problém je v tom, že došlo k rychlému poklesu daňové kvóty (poměr vybraných daní a pojistného k HDP; nezávisí jen na zvýšení či snížení sazeb, velkou roli hraje kvalita výběru daní a šedá ekonomika pozn. red.): od roku 1993 do současnosti o 4,8 procenta - z 42,9 na 38,1 procenta. Zároveň je potřeba říct, že státu nerovnoměrně přispívají různé skupiny lidí.
Vadí vám, že osoby samostatně výdělečně činné platí výrazně nižší odvody než zaměstnanci...
Ano, státu odvedou na zdravotním a sociálním pojištění a daních výrazně méně. To je nespravedlivé. Narážím ale také na to, že je tady celá řada firem a podnikatelů, kteří podnikají pět šest let a vykazují ztrátu, ale od státu často ještě peníze berou.
V reformě také není navrženo, jak zabránit tomu, aby spousta firem stále dokola procházela bankroty a likvidacemi. Ti lidé začnou podnikat znovu a zase neúspěšně. Tak je to pořád dokola. Na reformě se mi nelíbí, že vidí problémy hlavně v tom, že se u nás stát příliš rozrostl, že má velkou spotřebu.
Podle vás stát nerozhazuje zbytečně peníze? Nepovažujete masivní zneužívání sociálních dávek, podpor a nemocenských za neudržitelné?
Rovnou předesílám, že jsme ochotni bavit se seriózně o úsporách ve státním rozpočtu. Nechci, aby se to obrátilo proti nám.
Upozorňujete na podniky, které zneužívají pomoc státu. Ministerstvo financí upozorňuje, že ji zneužívá i mnoho zaměstnanců a nezaměstnaných. Připouštíte, že jsou tady lidé, kteří na státu parazitují?
Jsou tu jednotlivci, kteří se tak jako v každém lidském počínání snaží hrát nefér. Jsme připraveni jednat o tom, jak tyto díry, kudy státu utíkají peníze, ucpat. Jak v nemocenské, tak u podpor v nezaměstnanosti i u sociálních dávek. Vadí nám, že se na zneužívání může poukazovat a pak někteří politici navrhují plošné škrty dávek.
Souhlasíte, aby první tři dny nemoci nebyly placeny vůbec a následující dva až tři týdny platil lidem zaměstnavatel?
Nesouhlasíme s tím, aby se první tři dny neplatily. Jsme připraveni jednat o tom, aby část nemocenské vypláceli přímo zaměstnavatelé. Dva nebo tři týdny jsou ale příliš. Zatím bychom měli přejít na týden. Další věc jsou lékaři. Nevím, jestli je vhodné, aby každý lékař mohl psát neschopenky.
Chcete, aby neschopenky mohli psát jen lékaři s licencí?
Ano. Je také potřeba zpřísnit systém kontrol lidí, kteří jsou na neschopence. My se nebráníme ani tomu, kdyby porušení pravidel neschopenky bylo považováno za porušení pracovně právních předpisů.
Takže by třeba člověk, který si v pracovní neschopnosti opravuje dům či okopává zahradu a bude kontrolou dopaden, mohl být propuštěn z práce?
Když to udělá opakovaně, tak ano. Samozřejmě i s finančním postihem. Je třeba zavést postih i tam, kde firma nabádá lidi, aby marodili. Známe řadu takových případů, kdy si firma řeší vlastní problémy na úkor státu. Postihy by měly být na obou stranách.
Kontrolovat, co dělají lidé v pracovní neschopnosti, je hodně drahé. Kdo by to měl podle vás platit, stát, nebo zaměstnavatel?
Když budou lidem platit nemocenskou zaměstnavatelé, měli by mít i právo kontroly. Samozřejmě za účasti zástupců zaměstnanců, tedy odborů. Zaměstnavatel pojede tam, kde si je téměř jist, že se nemocenská zneužívá. Bude totiž chtít ukázat ostatním zaměstnancům, že ten, kdo ji zneužívá, dopadne špatně.
Souhlasíte s majetkovými přiznáními pro lidi, kteří berou sociální dávky?
Záleží na tom, jak se budou využívat. Nerad bych, aby se posuzovalo, jestli televize je, nebo není přepych. Na druhou stranu, pokud by se jednalo o přepychové baráky postavené v poslední době, luxusní auta, tak tam se tomu nebráníme.
Lidé ze sociálních úřadů vám řeknou stovky příběhů o tom, jak se pro dávky jezdí v mercedesech...
Tím jen podporují naše tvrzení, že dávky by měly být plošné. A solidarita se má odehrávat přes daně. Když začnete dávky testovat podle příjmu, tak musíte mít hrozně sil na to, abyste ohlídali, komu dávky platit a kdo je zneužívá.
Ministr financí navrhuje výrazný vzestup daně z nemovitostí. V budoucnu by se měla vypočítávat z hodnoty domu či bytu, nikoliv jen z velikosti jako nyní...
Tento způsob je běžný v řadě evropských zemí. Dvě nebo tři nemovitosti tam vlastní jen lidé s nejvyššími příjmy. U nás mají druhou nebo třetí nemovitost i lidé, kteří mají průměrné nebo podprůměrné platy. Kdyby se tyto objekty zdanily vysokou daní z nemovitostí, tak by se jich začali zbavovat. Staly by se předmětem zájmu různých překupníků a mohlo by se stát, že by řada objektů chátrala. Jsme spíše proti tomuto principu daně z nemovitosti. Určitě ale počítáme s tím, že se daně z nemovitostí budou zvyšovat. Dáváme přednost daním z nově nabytého majetku před zdaněním majetku stávajícího.
