Banky i menší úvěrové firmy sice rozdávají méně půjček, zájem o ně však neklesá. A lidé, kteří u seriózních společností neuspějí, končí u firem nabízejících peníze s extrémními úroky nebo požadujících třeba zajištění nemovitosti.
Podle statistiky registrů klientských informací společnosti Czech Credit Bureau, které evidují platební morálku lidí čerpajících úvěry, rozpůjčovaly banky v listopadu o čtvrtinu méně peněz než loni. Místo necelých sedmi miliard něco málo přes pět. Údaje za nebankovní úvěrové firmy, které jsou členy registru, ještě nejsou dostupné. V říjnu objem půjček od nich stagnoval.
Jenže tempo zadlužování drží na uzdě banky, ne spotřebitelé. Ti si chtějí půjčovat dál. "Musíme odmítat mnohem víc žadatelů než dřív," připouští Martin Malý, mluvčí úvěrové firmy Cetelem. A potvrzuje, že řada lidí přichází do firmy žádat o půjčku poté, co neuspějí u své banky.
Velmi pravděpodobně však neuspějí ani jinde. Podmínky zpřísnil za rok prakticky každý větší poskytovatel půjček na trhu a požadavky bank a nebankovních úvěrových společností se přiblížily.
"Základní podmínkou pro poskytnutí půjčky zůstává pravidelný příjem, pokud ho člověk nemá, tak my mu úvěr neschválíme,“ říká Eva Řimnáčová z Home Credit. Hlavně kvůli přísnějšímu přístupu firma před Vánocemi půjčuje o čtvrtinu méně než loni.
Kolik lidí, kteří projdou celým řetězcem žádostí o úvěr u poslední seriózní firmy, svoji snahu vzdá a uskrovní se, není jasné.
Lichváře příjem nezajímá
Podle poradenských center pro dlužníky přibývá těch, kteří po neúspěchu u seriózních firem zamíří do "šedé zóny" nebo k lichvářům. A uspějí.
"Těmto firmám je už jedno, jestli je člověk předlužený nebo nemá práci. Své peníze si vymůžou,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Opatrný přístup bank a úvěrových firem tak paradoxně může znamenat jarní vlnu exekucí nebo žádostí o osobní bankroty. V poradnách doporučují, aby lidé odmítnutí seriózními firmami půjčku dál nesháněli. Jenže zdaleka ne každý poslechne.
Kolik takto vypůjčených peněz by se mělo připočíst k oficiální statistice zadluženosti českých domácností, je nezjistitelné. "K takovému údaji se nedá dobrat. Dokonce nejsme ani schopni zmapovat všechny poskytovatele, přehled máme jen o těch, co působí na větším území," popisuje Andrea Běhálková z poradenského centra SPES.
To během letoška vypracovalo studii porovnávající bezpečnost jednotlivých firem.
Zatímco u seriózních firem hrozí při zpoždění splátky dvacetitisícového úvěru sankce v řádu pár set korun, u těch, které jsou ochotny půjčit lidem bez práce nebo s velkými dluhy, stoupají na tisíce.
Například u Cofidis zaplatí dlužník za měsíční zpoždění se splátkou 240 korun, u Smart Finance je to už přes čtyři a půl tisíce. A firmy Finpomoc nebo Ferratum si naúčtují deset tisíc.
