Silná evropská lobby upozorňuje, že dohoda může znamenat konkurenční výhodu pro Jihokorejce, kteří budou komponenty do aut nakupovat například v Číně a dostanou se tak na podstatně nižší ceny. Proto se snažila dohodu maximálně ovlivnit ve svůj prospěch. Příliš však neuspěla.
Za její schválení se nakonec postavilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu, které včera prezentovalo studii dopadů dohody na tuzemskou ekonomiku.
Pro ni má autoprůmysl zásadní význam, protože je na počet obyvatel druhým největším výrobcem aut v Evropě. Navíc zde vyrábí korejský Hyundai a kritici dohody upozorňují na to, že by její platnost mohla povzbudit apetit Korejců více vyrábět doma.
Česku dohoda prospěje
Podle studie, kterou vypracovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), by však dohoda neměla ohrozit český automobilový průmysl. Naopak by měla přispět k růstu českého vývozu do Koreje o více než čtvrtinu. Profitovat by z toho měla například energetika. Opačný směr obchodu, tedy z Koreje do ČR, by se měl zvýšit asi o 15 procent.
S těmito závěry se ztotožnilo ministerstvo průmyslu, které studii zadalo. Podle náměstka ministra průmyslu Martina Tlapy resort české vládě doporučí přijetí dokumentu.
"Myslím, že by to na vládu mělo jít někdy v září. Zásadní bylo také stanovisko Německa, které – přestože je velkým autovýrobcem – celkový přínos dohody nakonec také hodnotilo kladně," uvedl včera Tlapa.
Český autoprůmysl má ještě teoretickou šanci shodit celou dohodu tím, že by ji neschválil parlament. Budou ji totiž muset ratifikovat všechny státy Unie, a pokud by se jeden "zasekl", může to znamenat její konec.
"Očekáváme, že v meziresortním připomínkovém řízení budeme moci uplatňovat svoje stanoviska. Uvidíme, jak to dopadne," říká šéf Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
Dohoda přesto začne platit patrně od 13. září, kdy by měla být podepsána na půdě Evropské komise. Pokud by následně nebyla ratifikována všemi státy, musela se by složitě "rušit" zpětně.
Autoprůmyslu se nelíbí hlavně možnost Korejců používat do svých aut díly z jiných zemí a následně je vyvážet bez cla do Evropy. "Za korejský výrobek se považuje i zboží, které je ze 45 procent tvořeno díly dovezenými z okolních zemí. Čínské a jiné asijské podniky tak budou mít otevřenou cestu na evropský trh," říká Jan Špicar, ředitel vnějších vztahů Škody Auto.
Průmysl také příliš nevěří tomu, že Korea skutečně otevře svůj trh, což je benefit, který rádi prezentují příznivci volného obchodu. Dosud totiž země uplatňuje různá netarifní opatření, například nutnost mít speciální domácí testy na dovážené zboží. Prakticky tak omezuje či prodražuje dovoz, což by mělo s dohodou padnout.
"Máme obavy z toho, jak to bude fungovat. Mohou zavést třeba přísnější předpisy na CO2 na dovážené vozy," dodal Šípek s tím, že podobné problémy mají Spojené státy, které se snaží obdobnou dohodu s Jižní Koreou uvést do praxe.
