Když český prezident Miloš Zeman pomáhá řešit problémy českých podnikatelů, je nejvíce slyšet o velkých firmách. Ať už jde o situaci okolo těžařské OKD nebo otevírání čínského trhu pro PPF a jejich HomeCredit. Hláškou o tom, že podporovat se mají hlavně velké podniky (zatímco podpora těch malých je „super ale na prd“) proslul ještě před volbami i současný ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Andrej Kiska jr.Narodil se před 29 lety v Popradu. Vystudoval finance a management na University of Virginia. Hned po škole začal v roce 2009 pracovat jako analytik v pražské investiční společnosti Benson Oak. Od letošního roku je partnerem Credo Ventures. V dubnu vydal publikaci o zdejším start-upovém prostředí s názvem Central European Startup Guide (vydáno v angličtině). Otec Andreje Kisky je od loňskoho roku slovenským prezidentem. |
Zato Zemanův slovenský protějšek Andrej Kiska je velmi často vidět i na akcích pořádaných pro začínající technologické firmy (tzv. start-upy). V červnu například vystoupil na Startup Factory Slovakia, minulý rok v září otevřel Slovak American Innovation Center, skrz které chce začínajícím slovenským firmám v kalifornském San Diegu pomáhat Eset.
Kiska má oproti Zemanovi stran nových technologií a mladých firem až „nefér“ výhodu. Jednak díky svému podnikatelskému backgroundu, jednak proto, že se na start-upové scéně velmi aktivně pohybuje jeho devětadvacetiletý syn Andrej Kiska junior.
Ten také otce za jeho prezidentské aktivity chválí. „Můj otec je srdcem podnikatel a ať už neziskovka Dobrý anjel nebo i prezidentování je pro něj v uvozovkách start-up a přistupuje k tomu velmi podobně,“ říká.
„Posadí třeba start-upisty do letadla a ukáže jim, jak se to dělá v Estonsku. Tam ti lidé načerpají velké množství entusiasmu. Myslím si, že tím dobře plní svou inspirační úlohu,“ pokračuje konkrétněji Kiska mladší.
Hned po škole u velké trefy
On sám není zakladatelem technologické firmy, tedy tím, kdo se nazývá start-upista. Působí na druhé straně - na straně investorů. Protože mladé technologické firmy potřebují rychle růst, potřebují také více peněz, než si jsou schopny v začátcích vydělat.
Klasické financování skrze banky ale většinou nepřichází v úvahu a mladé firmy tak prodávají své podíly vnějším investorům, pro které se vžil pojem venture kapitalisté nebo investoři rizikového kapitálu. Jejich motivací je koupit podíl ve firmě, pomoci ji k velkému růstu a poté podíl prodat za násobně více peněz. Ať už jinému fondu či firmě, nebo přes burzu.
Druhá možnost se v Česku téměř nevidí, ale právě Andrej Kiska junior byl u dosud jediného takového případu. Po absolvování studia financí a managementu na americké University of Virginia nastoupil v roce 2009 jako analytik do pražské investiční společnosti Benson Oak původem slovenského podnikatele Gabriela Eichlera.
Tato firma od roku 2003 v několika kolech nakupovala podíly české antivirové společnosti AVG. V roce 2012 potom svůj podíl spolu s dalšími investory prodala formou primární nabídky akcií (tzv. IPO) na americké burze NASDAQ. Protože AVG se ve světě prosadilo a rostly mu tržby, byla hodnota celé firmy v době primárního úpisu 870 milionů dolarů. Dnes je to už podle vývoje cen akcií přes miliardu dolarů, tedy více než 25 miliard korun.
Svou prvotní investici Benson Oak znásobil více než stokrát a několikanásobně se mu vrátila i investice z posledního kola před vstupem AVG na burzu. Zkrátka parádní trefa. Podle Kisky se ale něco podobného v Česku může opakovat. Firmy, které mají dostatečně našlápnuto, tu podle něj jsou.
„V Česku jsou firmy s velkým potenciálem“
„Třeba vyhledávač letenek Skypicker. Přišel totiž s velmi unikátní a těžko napodobitelnou myšlenkou. Tím ukazuje, že úspěch AVG není nenapodobitelný. A těch firem je mnohem více. Když se mluví o AVG, tak je třeba zmínit i Avast, potom je tu hned několik firem okolo Romana Staňka v čele s GoodData, jsou tu Socialbakers,“ vyjmenovává.
Z případného úspěchu těchto firem Kiska pravděpodobně po finanční stránce nic mít nebude. Vydělat ale může na jiných. Letos přešel z Benson Oak do další české venture kapitálové společnosti - Credo Ventures. Spolu s Ondřejem Bartošem, Vladimírem Ježem a Janem Habermannem je jedním z partnerů.
Co to obnáší? Podle Kisky si mezi sebou partneři dělí zejména povinnosti spadající do tří skupin. Tou první je pomoc s řízením několika firem, do kterých Credo zainvestovalo. Druhou je administrativa fondu, včetně získávání prostředků od vnějších investorů.
Credo takto letos spustilo v pořadí druhý fond, který plánuje uzavřít začátkem příštího roku, kdy by v něm mělo být mezi 40 a 50 miliony eur, tedy až 1,3 miliardy korun. Do fondu své peníze dosud vložili třeba Karel Janeček z RSJ nebo zakladatelé Avastu Eduard Kučera a Pavel Baudyš.
Ročně posoudit 250 byznysplánů
A přijít na to, jak je utratit, tedy najít firmy vhodné k investici, je třetí okruh povinností pro partnera fondu. Ročně podle Kisky spolu s partnery projde na tisíc byznysplánů firem, které se uchází o investici. Uspěje asi procento.
Není ale nad síly jednoho člověka posoudit za rok na 250 firemních plánů (a do toho ještě dělat další věci)? „Naší výhodou je velmi úzké zaměření na IT start-upy s globálním potenciálem. Díky tomu dovedeme tak za pět až deset minut projekt buď posunout na nějakou hlubší expertízu, nebo rozhodnout, že to není pro nás,“ vysvětluje v zasedací místnosti firmy sídlící na pražském Karlově náměstí.
Dosud se Credu povedl jeden velký exit - to když v roce 2013 prodalo firmu Cognitive Security americké společnosti Cisco. Oficiálně nebyla částka oznámena, na trhu se ale mluví o tom, že investovaný milion eur se Credu vrátil sedmkrát až osmkrát. Dalšími firmami z prvního fondu, od kterých se čeká úspěch jsou potom třeba Codasip, Apiary nebo Comprimato, kterým se daří získávat významné firemní zákazníky.
V českém prostředí se vůbec nyní daří spíše tzv. bussines-to-bussines start-upům, které narozdíl od světových es jako je Facebook, Twitter, AirBnB a Uber, nejsou z pohledu běžných uživatelů příliš vidět.
Z nového fondu zatím Credo učinilo několik menších investic do českých firem Represent, TeskaLabs a VerssionPress, slovenského Photoneo a chorvatského Oradienu. Tu poslední zatím fond nezveřejnil. Ví se pouze, že zamířila do rumunské společnosti.
Nabízí se tedy otázka, zda v Česku nedocházejí nápady. Kiska převis volných peněz, způsobený kombinací současné popularity start-upů a nízkými úrokovými sazbami, nad počtem nápadů připouští. „Pro fond naší velikosti tu je ale stále start-upů tak akorát. Bavím se však o celé střední Evropě až na Balkán. Přibližně třetina až polovina našich investic ale stále putuje do českých firem,“ dodává investor a zároveň i autor průvodce Central European Startup Guide.
