Nejagresivnější snižování úroků za poslední dvě desetiletí, které Fed zahájil před půl rokem, se tak dočkalo dalšího pokračování. Konkrétní výsledky měnové politiky americké centrální banky se však zatím nedostavily a ekonomové tak začínají diskutovat, zda nejsilnější ekonomika světa sklouzne do recese - tedy zda se dočká poklesu dvě čtvrtletí po sobě.
O tom, že druhé letošní čtvrtletí přinese meziroční propad, už v tuto chvíli většina ekonomů nepochybuje. Určitý optimismus v otázce, co bude následovat, však zatím panuje. "Pravděpodobně se dalším poklesům vyhneme. Vypadá to, že rázné snížení úrokových sazeb v USA a daňové škrty na obou stranách Atlantiku pomohou vyspělým ekonomikám, s výjimkou Japonska, vyhnout se recesi," řekl agentuře Dow Jones hlavní ekonom investiční banky UBS Warburg George Magnus.
Podpořit oživení ekonomiky se Fed pokouší neustálým zlevňováním půjček. Pomocí nižších úroků chce centrální banka podpořit ochotu lidí utrácet a zájem firem investovat. Tato zvýšená aktivita by se pak odrazila ve vyšším hospodářském růstu.
Zatím však nezdá, že by předchozí kroky vyvolaly kýžený efekt. "Co nám dělá starosti, a myslím, že to trápí i Fed, je nepřítomnost jakýchkoli náznaků zlepšení ekonomiky. Pokud má ve třetím čtvrtletí přijít významnější oživení, měly by se signály objevovat už nyní. Ale najít je se daří jen velmi obtížně," soudí hlavní ekonom Lehman Brothers Steve Slifer.
Centrální banka se navíc jako vždy v podobných případech musí vyvarovat jednoho rizika - pokud by snížila úrokové sazby příliš, mohla by prudce expandující spotřeba a investice vyvolat vyšší inflaci. "Musíme si být jisti tím, že když na jedné straně snížíme hrozbu recese, nevytvoříme na druhé straně podmínky vedoucí vysoké inflaci v okamžiku, kdy ekonomika začne zrychlovat," řekl jeden z činitelů Fedu Laurence Meyer. Dodal ovšem, že hospodářství zatím "nevykazuje žádné známky posílení".
Právě kvůli inflačnímu nebezpečí soudí někteří analytici, že sazby se nyní už dál snižovat nebudou. Jinak by totiž hrozilo, že po vytouženém ekonomickém oživení by musel Fed opět šlápnout na brzdu a sazby opět o něco zvýšit. A to by bylo velmi nepopulární opatření. "Guvernéři Fedu vědí, že je mnohem těžší zpřísnit měnovou politiku při začínajícím hospodářském růstu než snižovat sazby v časech recese. Proto si teď dají pozor, aby nepřestřelili," míní Richard Berner, ekonom banky Morgan Stanley Dean Witter.
Poslední pokles sazeb o čtvrt procentního bodu, který je menší než pět předchozích půlprocentních úprav, ovšem ještě určitý prostor pro Fed přeci jen ponechává. K rokování o další strategii se guvernéři sejdou opět koncem srpna, kdy se definitivně rozhodnou až podle čerstvých ekonomických ukazatelů.
