Nyní chce skupina poslanců v čele s Lubomírem Sukem z ODS takzvanou vyživovací povinnost změnit.
Podle novely zákona o rodině, kterou v září plánují předložit Sněmovně, by tuto povinnost měli bývalí manželé jen po dobu tří let po rozvodu. Suk novelu předkládá již podruhé, protože jeho první návrh kolegové před prázdninami smetli ze stolu v prvním čtení.
Poslanec prosazuje změnu mimo jiné proto, že v současné situaci se lidé jako Baďurová kvůli penězům zbytečně soudí. "Jsou to sice výjimečné případy, ale proč má člověk, který nic nezpůsobil, stát před soudem?" klade si otázku Suk.
"Znám případy lidí, kteří žijí z málo peněz, mají malé děti a do toho se ještě soudí. Často toho navíc zneužívají právě ti, co rozvod zavinili," doplňuje.
Současné znění zákona umožňuje rozvedeným manželům, kteří se ocitnou bez peněz a nemají na vlastní obživu, požádat bývalého partnera, aby na ně platil výživné nehledě na délku doby, která od rozvodu uplynula.
V podobné situaci se ocitla i Baďurová. Podle rozhodnutí soudu svému bývalému manželovi, který již patnáct let nemá práci a údajně jí dluží sedmdesát tisíc na výživném na děti, platila měsíčně přes čtyři tisícovky.
Baďurová se proti rozsudku odvolala. "S manželem podnikáme, dokážeme se o sebe postarat, takže nám to nezpůsobí velké problémy. Co mají ale dělat chudší rodiny? Věřím, že taková situace může způsobit i rozchod mezi novými partnery," říká Baďurová.
Rodina je první – i bývalá
Podle Suka se podobné případy začaly kupit po změně zákona o sociální potřebnosti v roce 2004, podle něhož musí žadatelé o sociální dávky nejprve uplatnit svůj nárok mimo jiné na výživné od bývalého partnera. Teprve poté se mohou o další dávky obracet na stát.
"Já se musím držet zákona. Měli bychom posoudit, jestli je to morální, ale nemůžeme předjímat rozhodnutí soudu," popisuje situaci Zuzana Stejskalová ze sociálního odboru Prahy 2, která jménem státu rozhoduje o vyplácení sociálních dávek.
Proti Sukově novele zákona o rodině a zkrácení lhůty na tři roky se však staví sociální demokraté a komunisté.
Poslanci nejsilnější vládní strany jsou zatím jen ochotni o kratším období jednat. Poslankyně Anna Čurdová však poukazuje na fakt, že účelem zákona je chránit zejména matky, které rozvodem často trpí nejvíce. "Jsou známé případy, kdy ženy po rodičovské dovolené obtížně shánějí zaměstnání, samoživitelky nebo samoživitelé mají ještě větší problémy. Proto je tříletá lhůta navržená novelou zákona krátká," říká Čurdová.
Komunisté jsou ještě kategoričtější. "Manželství bývá chápáno jako dobrovolný svazek mezi partnery. V dnešní době se sice tyto závazky často rozpadají, ale vzájemná vyživovací povinnost by měla fungovat v určitých případech i po rozvodu. Samozřejmě jen po dobu, kdy partner není schopen se živit sám," říká Zuzka Rujbrová z KSČM.
Rujbrová zřejmě pro novelu nezvedne ruku ani podruhé. Poslanec Suk však neztrácí naději. "Po té ventilaci jednotlivých případů v médiích snad zatvrzelí odpůrci už nebudou proti, až to v září znovu předložíme," doufá Suk.
Tříletou lhůtu zdůvodňuje Suk mimo jiné srovnáním s jinými evropskými státy a faktem, že na majetkové vypořádání mají manželé také lhůtu tří let.
"Rozvodem společný život končí, definitivní tečka je majetkové vypořádání. Tímto jednoduše vyplul na povrch kostliveček, kterého máme v zákonech," uzavírá Suk.
