ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Michal Köpping

Požárům v národních parcích mohou zabránit zubři, upozorňují vědci

  • 22
Se změnami klimatu se bude podle odborníků zvyšovat i nebezpečí požárů v krajině. Levnou prevencí těchto rizik se může stát pastva velkých kopytníků. Jihočeští vědci na to upozornili v souvislosti s požárem v národním parku České Švýcarsko.

„Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou a suchou travou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Pastva by podle něj mohla být prevencí před požáry i na některých plochách národního parku České Švýcarsko, které v minulých týdnech sežehly plameny.

„Spálená místa začnou rychle zarůstat expanzivními druhy trav, jako je například třtina křovištní, která zraje v časném létě a stává se v podstatě stojícím senem,“ vysvětluje Jirků. Suché porosty vysokých trav pak bývají často místy, kde se šíří požáry na velkých plochách.

Velcí kopytníci jako například zubr, divocí koně, či zpětně šlechtění pratuři by tato rizika mohli minimalizovat, jelikož právě třtina a jiné druhy vysokých trav jsou jejich hlavní potravou. S podobnými porosty si přitom běžná hospodářská zvířata neporadí. Navíc tím, že velcí kopytníci spasou expanzivní trávy, podpoří vzácné druhy květin, pro něž tak vytvoří vhodné podmínky.

Zmínění býložravci zároveň nepotřebují ošetřování antiparazitiky, antibiotiky a další veterinární chemií, jejíž plošné užívání u hospodářských zvířat způsobuje kontaminaci krajiny toxickými látkami s řadou významných negativních důsledků.

Levná protipožární prevence

Vědecké výzkumy také ukázaly, že počty požárů v přírodě v minulosti výrazně vzrostly poté, co člověk velké kopytníky v krajině vyhubil. „Není to nic překvapivého. Například v USA a Kanadě pochopili již před desetiletími, že nejlepší formou prevence požárů je snížení množství potenciálního paliva,“ dává za příklad Jirků.

Zároveň doplňuje, že nejde jen o spásání suché trávy. Důležité jsou také vyšlapané stezky, které často šíření ohně zastaví.

„Navíc je výhodou, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevencí je to velmi levné, a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Díky chovaným stádům se preventivně předchází jedné z hlavních příčin požárů – nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. A také to zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ dodává Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

Také ve vojenských újezdech pravidelně hoří a škody tam dosahují milionových částek. V Libavé hořelo nejen před několika dny, ale například také v roce 2019. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí třeba v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.