Zlatý potok protéká také Vitějovicemi na Prachaticku stojí u něj i mlýn.

Zlatý potok protéká také Vitějovicemi na Prachaticku stojí u něj i mlýn. | foto: MAFRA

Zlatý potok má být přírodní památkou. Ochrana je zapotřebí, říká starostka

  • 0
Zlatý potok na Prachaticku s bohatou historií a krásnou přírodou aspiruje na ochranu v podobě přírodní památky. Jejím vyhlášením se zabývá krajský úřad. K návrhu statusu, který by znamenal pro vlastníky dotčených pozemků určitá omezení, se mohou vyjadřovat až do začátku března majitelé pozemků i obce.

Známý potok pramení na svahu Rohanovského vrchu jižně od Prachatic a poblíž Bavorova se vlévá do řeky Blanice. Délka toku činí 37 kilometrů.

„Já osobně s tím souhlasím, vyjádření k návrhu projednáme na příštím zastupitelstvu,“ uvedla starostka Vitějovic Lenka Tůmová (NEZ).

Podle ní je přísnější ochrana tohoto povodí zapotřebí, protože v poslední době se tam rozšířily hromadné zábavní akce, například technoparty. Pořádají se sice na pronajatých soukromých pozemcích, a přestože účastníci po sobě uklidí, obtěžují přírodu i obyvatele hlukem. Tolerantnější jsou lidé ke skautským letním táborům, kterých je tu několik.

Krajský odbor životního prostředí chce vyhlásit památku v souladu s evropskými směrnicemi, protože Zlatý potok je součástí evropského biokoridoru a chráněného území Natura 2000. Zajímavý je navíc památnými vodními mlýny nebo historickým kamenným mostem.

„Z přírodního hlediska je cenný třeba výskytem ohrožených ryb a živočichů, jako je mník jednovousý nebo mihule potoční. Území navržené na přírodní památku jsme se snažili stanovit citlivě vzhledem k místní zástavbě,“ upozornila Kateřina Jemelíková z odboru životního prostředí kraje.

K akcím bude nutné povolení

V případě schválení památky má mít chráněné území rozlohu 95 hektarů a dotkne se desítek parcel. Na nich se nebudou smět bez povolení ochranářů pořádat hromadné sportovní a společenské akce nebo tábořit a rozdělávat ohně.

Přípustná je měkká turistika, to znamená pěší výlety údolím Zlatého potoka, který dostal jméno po dávné těžbě zlata. Ve středověku totiž zažil opravdovou zlatou horečku, po níž na jeho březích zůstaly dodnes kopečky hlušiny, takzvané sejpy.

České království mělo v Pošumaví i další nerostné poklady. Například nedaleko Zlatého potoka u Ktiše jsou dosud ohromné zásoby českých granátů. Zdejší ložisko je svou mohutností ojedinělé v celé Evropské unii. Průmyslově se zde tyto polodrahokamy těžily ještě v 90. letech minulého století.

Podle Jemelíkové je dnes největší hodnotou povodí Zlatého potoka jeho čistá voda s druhy chráněných ryb a živočichů a údolí se zarostlými břehy, to všechno bez agresivní zástavby. Potok je známý i častými povodněmi, loni kvůli velké vodě museli evakuovat dětské tábory.