Dřevořezba pochází z kláštera paulánů v Klášteře u Nové Bystřice a od roku 2001 ji vystavovala Národní galerie v Praze. Po kompletním restaurování se přesunula do Muzea Jindřichohradecka, kde ho mohou návštěvníci obdivovat v sakristii barokní kaple v bývalém klášteře minoritů ve Štítného ulici.
„Dlouhá desetiletí byl instalován v naprosto nevyhovujících podmínkách, což se samozřejmě podepsalo na jeho stavu,“ líčí ředitel Muzea Jindřichohradecka Jaroslav Pikal.
Proto se církev na přelomu tisíciletí domluvila s Národní galerií, že si Strom života zapůjčí a nechá ho restaurovat. Nyní zápůjčka končí a vzácné dílo se po domluvě vrátilo zpět do regionu. Je tak hlavní ozdobou expozice jindřichohradeckého sakrálního umění.
„Myslím, že v našem muzeu bude Strom života vystavený minimálně pět až deset let, protože do Kláštera u Nové Bystřice se může vrátit opravdu až v případě, že se tam vytvoří vhodné podmínky,“ podotýká Pikal.
Barokní dřevořezbu datují historikové do druhé poloviny 17. století.
„Strom života je ve výtvarném umění poměrně vzácným námětem, v minoritském klášteře se ale poprvé setkají dva. V křížové chodbě je malba z konce 15. století, kde je právě také Strom života. Takže je to zajímavé i tím, že se ty dva Stromy života poprvé dostanou do jednoho objektu,“ říká historik umění muzea Jakub Valášek.
Dvoumetrové dílo lidé uvidí během adventu
Podle biblické knihy Genesis rostl uprostřed ráje Strom poznání a křesťanská tradice jej chápala jako předobraz Kristova kříže. Proto byl také kříž zobrazován po celý středověk stylizovaný do podoby stromu, v němž byly často znázorňované postavy z Kristova rodokmenu.
Zhruba dvoumetrové dílo z Kláštera u Nové Bystřice je virtuózní dřevořezbou. Podle pověsti ho vyřezal jako projev pokání vězněný mnich, avšak umělecká kvalita svědčící o profesionalitě řezbáře ji zpochybňuje.
Zájemci si mohou Strom života prohlédnout při přednášce v muzeu 14. listopadu v 18 hodin a pak v adventním čase od 26. listopadu do 30. prosince.
Muzeum Jindřichohradecka v těchto dnech také zve na výstavy vojenských hraček z 30. a 40. let minulého století i expozice představující život v Jindřichově Hradci na stránkách týdeníku Ohlas od Nežárky.
