Ačkoliv ovocné sady na mnoha místech Jihočeského kraje byly v dubnu a květnu obsypané květy, pěstitelé teď moc neslaví. Letošní sezona bude pro většinu z nich přinejlepším průměrná. U mnoha plodin budou výnosy výrazně nižší, což se týká především třešní či višní, které ovocnáři sklízeli jako první.
„Třešně, to je letos velká bída. U višní to bylo o poznání lepší než loni, ale to byl velmi slabý rok, takže to také není žádný zázrak. Rozdílné informace máme v případě švestek. Řada sousedů má obsypané stromy, v mých sadech je to velmi špatné,“ hodnotí letošní sezonu předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber, jenž hospodaří poblíž Lhenic na Prachaticku.
Podobné jako u švestek to podle něj bude také s jablky, jichž má letos výrazně více než loni. „Jinde je to poměrně slabé. Pokud se ale podíváme na jejich kvalitu, vypadá to celkem dobře. Drobné škody způsobilo krupobití, není to však nic vážného. Sezona ještě není u konce, hlavní sklizeň jablek začne za necelý měsíc,“ naznačuje Leber.
Ohledně jablek neočekávají žádné větší výnosy ani ve společnosti Zemcheba z Chelčic na Strakonicku, která pěstuje i rybíz, třešně či višně. „U jablek, stejně jako u rybízu, jsme víceméně na průměru. Letos jsme měli dost třešní, naopak s višněmi to bylo mizerné, tam jsme byli sotva na 30 procentech,“ hodnotí předseda Zemcheby Jaroslav Muška.
Jihočeští ovocnáři nedokážou konkurovat polským cenám, sadů kvůli tomu ubývá |
Jako slabý označuje letošek ovocnář Pavel Fríd ze Lhenic, který se u většiny pěstovaných plodin nedostal přes polovinu průměrných výnosů.
„Více než kdy jindy se projevila absence pořádné zimy. Spousta stromů se brzy probudila z vegetačního klidu, kvůli čemuž řada květů pomrzla. Hodně uškodilo také počasí v dubnu a květnu, kdy bylo dlouho chladno a opylovači nelétali. Stromy sice krásně rozkvetly a naskočily i plody, jenže později vše opadalo,“ líčí Fríd vlastní zkušenosti.
Podle Lebera se kvůli tomu hodně stromů nepodařilo opylovat a řada jich rozkvetla o poznání později. „To bohužel nemůžeme říci o třešních, které stihly rozkvést ještě dříve a mnohde pomrzly. Pokud se tak nestalo, většinou měli pěstitelé spoustu práce v červenci, kdy bylo třeba stromy ve velkém zalévat. Kdo to neudělal, měl malé plody, které pak jen těžko prodal do obchodů,“ vysvětluje Leber.
Přejdou na jiné plodiny
Nejen s počasím musejí bojovat ovocnáři, také je trápí dotační pravidla v sousedním Polsku, odkud sem míří podstatná část produkce. Kvůli tomu sem proudí daleko levnější jablka, jimž cenově nemůže nikdo z domácích pěstitelů konkurovat. A pěstitelé pak musí redukovat počty svých stromů.
„A není to jen otázka jablek. Dnes není problém sehnat u silnice polské jahody, na nichž dokáže prodejce vydělat, i když je nabídne za nižší ceny než u českého samosběru. Bude to asi znít zvláštně, ale můžeme si za to jako ovocnáři trochu sami, pokud nasazujeme u samosběrů vysoké ceny,“ uvažuje Fríd.
Kácet zatím neplánují v Zemchebě, nicméně i zde chtějí ve svých sadech udělat podstatné úpravy. „Něco jsme mezi starými sady vykáceli, nahrazujeme to ale novou výsadbou. Obecně v Česku však přijdeme až o milion stromů, to bude mít i ekologické dopady,“ varuje Muška.
Podle Lebera se může stát, že pěstitelé přejdou na jiné plodiny. „Místo jablek mohou zvolit například švestky nebo jiné ovoce, které se dá sklízet mechanizovaně a jeho pěstování není tak náročné,“ myslí si.
