Kaly z čistírny odpadních vod (ČOV) jako využitelná surovina? Město České Budějovice přichází s novým projektem. V čističce, která stojí u řeky Vltavy v katastru nedalekých Hrdějovic, chce vybudovat velkokapacitní sušárnu odvodněných kalů, které se mohou dál energeticky využívat.
Kapacita zařízení je postavená nejen na spotřebování všech kalů z místního provozu, asi třetina této suroviny by se dovážela z okolních obecních ČOV. Předpokládají se dodávky z Rudolfova, Srubce, Dobré Vody, Borku nebo z Litvínovic.
Záměr představuje vybudování pěti objektů v areálu městské ČOV včetně sušičky fungující na zemní plyn a bioplyn. Radní už mají projektovou dokumentaci za 3,7 milionu bez DPH, výstavbu plánují v letech 2024 až 2026.
„Rada města odsouhlasila záměr loni v květnu. V současnosti pokračuje fáze projednání územního řízení, na další stupně projektové dokumentace nejsou smlouvy,“ sdělil náměstek českobudějovického primátora Petr Holický (ANO).
Zatím vozí kaly do Mydlovar
Sušárna bude stát v katastru Hrdějovic, projekt je v souladu s územním plánem této obce. „Dozvěděli jsme se o projektu teprve před měsícem a zatím s ním nemáme problémy. Usilujeme pouze o změnu dopravy k čističce, aby auta nejezdila přes naši obec,“ uvedla starostka Hrdějovic Radka Šulistová.
Jednání o změně obslužné trasy potvrdilo i vedení ČOV České Budějovice. Doprava k areálu se řeší už od loňského prosince nezávisle na novém projektu, který ji nemá výrazně navýšit.
Parametry sušárnyRoční kapacita 18 tisíc tun kalů, z toho šest tisíc dovezených. Produkce 4,6 tisíce tun usušených kalů ročně. Pět provozních objektů, z toho sušárna bude mít plochu 17 krát 51 metrů. Suché kaly je možné využívat jako přídavek do paliva nebo při dodržení hygienických předpisů využívat v zemědělství. |
Podle Šulistové chce obec zakázat nákladní dopravu přes své centrum a dotlačit čističku, aby využívala objezd po západní trase napojené na ulici A. Trägera poblíž Kněžských Dvorů. Poznamenala, že přístup města i kraje je k jejich návrhům zatím vstřícný.
Sušárna bude zpracovávat až 18 tisíc tun kalů ročně, z toho 12 tisíc tun bude z místní ČOV. Sušením se konečný produkt sníží na čtvrtinu původní hmotnosti. Zatím se vodárenské kaly vyvážejí do odkališť po úpravně uranové rudy u Mydlovar, ale po roce 2024 má toto skladování skončit.
O tom, že půjde ve své kategorii o velké zařízení, svědčí například skutečnost, že loni otevřená největší tuzemská sušárna kalů v Přerově má asi dvojnásobnou kapacitu. Přišla na 190 milionů korun, ze čtvrtiny pokryly investici dotace.
Asi největším prvkem obtěžujícím okolí sušárny budou emise čpavku. U areálu čističky ale téměř nikdo nebydlí, jen na druhém břehu Vltavy ve vzdálenosti asi 200 metrů je vodácký areál Lídy Polesné. Podle projektové studie však tyto emise nepřekročí zdraví škodlivé limity, jak je stanovuje norma v USA, u nás se od roku 2015 tyto pachy nesledují. Vnímání čpavku je podle hodnotitelů závislé na subjektivním pocitu lidí.
Před 20 lety areál zatopila voda
Kritiku záměru sklízejí radní hlavně od opozičních zastupitelů, kteří o něm donedávna nevěděli. Na úředních deskách krajského úřadu a magistrátu se objevil až letos v dubnu. Veřejnost má ještě pár dní na jeho připomínkování.
Podle zastupitele Svatomíra Mlčocha (Piráti) se zřejmě záměr svezl s informacemi rady k rozpočtovým opatřením, kterých je mnoho a ne všem byla věnována detailní pozornost.
K opatrnosti při posuzování projektu také povedou historické zkušenosti s ČOV v Hrdějovicích, která před 20 lety doplatila na povodně. Místní nivu tvořenou Vltavou a Dobrovodským potokem zatopila voda a způsobila tam milionové škody.
Dnes je oplocená čistička chráněná protipovodňovými opatřeními v podobě hrází a zídek a místo stavby se podle představeného projektu nenachází v aktivním záplavovém území stanoveném na stoletou povodeň.
