Dohlédne na pořádek v ulicích nebo třeba správné parkování. Do Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku se po dvaceti letech vrátil strážník městské policie.
Město ji oficiálně nikdy nezrušilo, ale pozice nebyla obsazená. Teď ale strážníka hledali marně posledních pět let.
„Neměli jsme velkou kriminalitu násilného typu, šlo nám spíš o dohled nad veřejným pořádkem, parkováním, zneužíváním obecních ploch a podobně. Začali jsme proto spolupracovat s bezpečnostní službou, což určitý význam mělo, ale nemá zdaleka takové pravomoci jako strážník,“ popisuje starosta Petr Nekut.
Nakonec se přihlásil bývalý policista. „Paradoxem je, že státní policista nemůže hned pracovat jako strážník. Musel projít školením a složit příslušné zkoušky. Do zaměstnání nastoupil v lednu,“ podotýká Nekut.
Pracovní doba nového strážce zákona je nepravidelně rozložená. „Střídáme to, aby byl přítomný v ranních hodinách, kdy jdou děti do školy, ale i někdy večer nebo o víkendech,“ naznačuje starosta.
Dodává, že uniforma v ulicích na místní působí dobře a strážník zatím neudělil jedinou pokutu. „Snaží se lidem spíše domlouvat, vysvětlovat. Naší ambicí není pokutovat ve velkém. Pokud by se něco opakovalo několikrát, může na sankce samozřejmě dojít, ale spíše se zatím snažíme o preventivní formu,“ vysvětluje Nekut.
Představitelé města vyčlenili na strážníka v rozpočtu 700 tisíc korun. „Sice vyjde na více peněz než bezpečnostní služba, ale rozdíl není tak velký. Pokud bude dobrý výsledek, můžeme v budoucnu uvažovat i o navýšení počtu strážníků,“ míní Nekut.
Hlídá bezpečnostní agentura
Agentura dohlížela na veřejný pořádek i ve Větřní na Českokrumlovsku. „Máme ve městě oddělení státní policie, navíc jsme čtyři kilometry od Krumlova, nezvažovali jsme proto nikdy zřízení pozice strážníků jako takových. Protože tu ale máme sociálně vyloučenou lokalitu, byli jsme jedni z mála v kraji, kteří si připláceli asi šest let ještě bezpečnostní agenturu. Vycházela nás zhruba na 200 tisíc ročně,“ naznačuje starosta Antonín Krák.
Její pracovníci přijížděli nepravidelně zhruba na dvě hodiny denně z Krumlova. „Využívali jsme je i na různé společenské a sportovní akce. Byli jsme se službou spokojení, ale pak jsme došli k názoru, že trestná činnost nám tu poklesla natolik, že už není zapotřebí. Větřní je podle statistik jedním z měst s nejmenším náporem trestné činnosti na Českokrumlovsku,“ tvrdí Krák.
To v Rudolfově na Českobudějovicku by naopak strážníka chtěli. Jenže na něj chybí peníze. „Stále tuto otázku řešíme. Jeden strážník u nás historicky byl, ale měl pracovní dobu jen od pondělí do pátku. Potřebovali bychom ho tu 24 hodin, sedm dní v týdnu a to znamená mít na služebně čtyři a více strážníků, což je finančně nad naše možnosti. Potřebovali bychom nějakého partnera v této lokalitě, který by nám pomohl, abychom to zvládali rozpočtově,“ přiznává starosta Vít Kavalír.
Ve Zlivi, rovněž na Českobudějovicku, situaci vyřešili tak, že si „půjčili“ strážníka z nedaleké Hluboké nad Vltavou.
„Uzavřeli jsme smlouvu, zřídili jsme detašované pracoviště a máme tu od jara loňského roku z Hluboké stálého strážníka. Zatím na zkoušku, když bude fungovat, zřídili bychom vyloženě městskou policii,“ vysvětluje starosta Zlivi Radek Rothschedl.
Strážce zákona pracuje od sedmé ráno do 19. hodiny, nebo podle potřeby, sedm dní v týdnu. „Stojí nás samozřejmě peníze, ale vyřeší to spoustu problémů. Zcela jsme eliminovali potíže s parkovacími místy, vraky, popíjení alkoholu na lavičkách v létě a podobně,“ pochvaluje si Rothschedl.
O strážníky se dělí i Strmilov na Jindřichohradecku. Radnice má uzavřenou smlouvu se čtyřmi obcemi.
„Městská policie nás stojí zhruba tři čtvrtě milionu korun ročně, půjčení strážníka do obcí vrátí do kasy přibližně třetinu částky. Jednoho, sloužícího na půl úvazku, obsazují obce a dalšího máme na celý úvazek. Nám to pomáhá, protože se dva mohou vystřídat třeba v době dovolené a ostatní obce potřebují někdy zajistit veřejný pořádek, odchytit psa a podobně,“ hodnotí starosta Martin Novák.
V Kovářově je na příjmu 24 hodin denně
Dlouholetou tradici má obecní policie i v Kovářově na Písecku. A na svého strážníka tu nedají dopustit.
„Má veřejný telefon, na příjmu je 24 hodin denně. Lidé si na něj zvykli velice rychle. Navíc je to člověk z obce, zná velmi dobře místopis, každou samotu, to vše je velice důležité,“ ví starosta Pavel Hroch.
„Bojíme se jen jedné věci, náš strážník není nejmladší a už nyní se snažíme najít někoho, kdo by po něm jednou funkci převzal. Nechceme činnost přerušovat,“ říká Hroch.
Najít vhodného adepta ale není lehký úkol. „Hlásili se nám v minulosti i lidé s praxí z měst, jenže v obci to chodí jinak. Nedá se všechno řešit pokutami. Jsme na venkově a chceme dodržovat spíše výchovný systém než pokutování,“ dodává Hroch.
